Hlenky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hlenky
|
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||
|
||||||||
| infrakmen | ||||||||
| Mycetozoa - Hlenky Cavalier-Smith, 1998 |
||||||||
| Hlenky
|
||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||
|
||||||||
| Oddělení | ||||||||
| Mycetozoa - Hlenky Cavalier-Smith, 1998 |
Hlenky jsou podivné, eukaryotické mikroorganismy žijící na celém světě. Preferují chladná, stinná, vlhká místa. Jejich zařazení je dosud nejasné, v některých znacích se podobají houbám (vytváří plodničky a spory), většinu života ale existují ve formě mnohojaderného plazmodia a připomínají obrovskou měňavku.
Tělo Hlenky tvoří jedna jediná buňka, která má ovšem velmi mnoho jader a vytváří tzv. plasmodium. Jádra nejsou oddělena pevnou mezibuněčnou stěnou.
[editovat] Synonyma
- Myxomycoza
- Myxoprotista
Dosud bylo popsáno asi 60 druhů hlenek. I v Česku se můžeme setkat s hlenkami, ve vlhkém počasí vylézají na pařezy, vlhké kameny apod. Jako většina hlenek jsou výrazně zbarvené; běžným druhem je vlčí mléko červené (Lycogala epidendrum). Mezi hlenkami nalezneme i parazitické druhy, nádorovka kapustová (Plasmodiophora brassicae) je původcem onemocnění brukvovitých rostlin.
Hlenka Dictyostelium discoideum slouží jako modelový organismus. Zabývají se jím především biologové, např. molekulární,buněční a vývojoví biologové, genetici nebo biochemici. Tento organismus je vhodný k popisu cytokineze, pohyblivosti buněk, fagocytózy, chemotaxe, tvorby struktur, buněčné diferenciace, signálních transdukčních drah, mezibuněčné komunikace, vývoje mnohobuněčného organismu z jednotlivých buněk a dalších dějů. Není proto divu, že každoročně vychází zhruba 250 článků o hlence Dictyostelium discoideum a pouze 4 až 5 článků o ostatních druzích.
[editovat] Charakteristika hlenek
Hlenky v sobě spojují vlastnosti buněk z rostlinné i živočišné říše. Stejně jako rostlinné buňky produkují celulózu, podobně jako houby tvoří spóry. S živočišnými buňkami je spojuje schopnost pohybu.
[editovat] Životní cyklus
Hlenky žijí jako buňky měňavkovitého tvaru o velikosti asi 10 µm. Vyskytují se v půdě, a pokud mají dostatek potravy, pohybují se volně jako samostatní jedinci, fagocytózou konzumují bakterie a rozmnožují se dělením. Buňky některých hlenek splývají do pohybujících se mnohojaderných útvarů, které se pohybují za potravou a vykazují i jisté známky „inteligence“, například dokáže projít bludištěm.
V případě, že se veškerá potrava z okolí buněk vyčerpá, mají buňky hlenek tři možnosti, jak přežít: buď pohlavním způsobem vytvořit mnohobuněčné makrocysty, nebo nepohlavně vytvořit plodnici nesoucí spóry. Třetím způsobem je vytvoření jednobuněčné mikrocysty. Nejvíce studovaným způsobem je tvorba plodnice a spór, protože jsou na něm ukázány základy vývoje mnohobuněčných organismů.
Hlenka má více než 500 různých pohlavní, které vznikli kombinací tří genů. Pochopitelně k rozmnožení není třeba všech pohlaví. Pro rozmnožení postačí dva druhy jako u normálních biologických druhů. [chybí zdroj]
