Genetika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Genetika (z řeckého genno γεννώ= plodím, rodím) je biologická věda, zabývající se dědičností, geny a proměnlivostí organismů. Název souvisí též se slovem gen, které označuje jednotku dědičné informace. Název genetika byl navržen Williamem Batesonem v roce 1906, když ji definoval jako: „Studium křížení a šlechtění rostlin“ a až později se vyvinula představa o genetice jako o vědě zabívající se dědičností všech organismů^[1].

Dědičnost a proměnlivost organismů tvoří podstatu genetiky. Lidé používali základní poznatky týkající se genetiky již od prehistorie při postupné domestikaci hospodářských zvířat a užitkových rostlin.

V současnosti již genetika poskytuje účinné nástroje jak pro vyhodnocení funkce jednotlivých genů, tak i pro pochopení její molekulární podstaty a tím mimo jiné, umožňuje kvalitativně zcela odlišnou práci v současném šlechtění a v práci s dědičností.

V každém organismu je genetická informace přechovávána v chromozómech, v nichž je reprezentována chemickou strukturou obsažených molekul DNA (deoxyribonukleové kyseliny).

Imunogenetika je poměrně mladý vědní obor, vzniklý průnikem imunologie a genetiky. Zabývá se studiem genetické podmíněnosti složek imunitního systému a genetickou regulaci imunitních reakcí.

[editovat] Historie genetiky

[editovat] Členění genetiky

[editovat] Dle metod studia a cíle zkoumání

• Lékařská genetika
• Veterinární genetika
• Genetika rezistence
• Imunogenetika
• Ekologická genetika
• Populační genetika
• Cytogenetika
• Evoluční genetika
• Obecná genetika

[editovat] Obecné členění na oblasti

Celkově rozeznáváme tři logické oblasti genetiky.

• Klasická genetika zahrnuje výzkum v oblasti chromozomální teorie a jejích metod, což znamená klasickou mendelovskou genetiku a cytogenetiku…
• Molekulární genetika se soustředí na studium struktury, funkcí a variability nukleových kyselin. V návaznosti na to dále řeší principy a řízení genové exprese, různé metody založené na práci s DNA, genové manipulace atd…
• Evoluční genetika sleduje výskyt jednotlivých alel v populaci a jeho změny, zkoumá mechanismy evolučního vývoje, faktory genetické diverzity v populaci a další. V praxi to zahrnuje hlavně evoluční a populační genetiku.

[editovat] Členění dle objektu výzkumu

• Genetika člověka
• Genetika virů
• Genetika prokaryot
• Genetika rostlin
• Genetika živočichů
• Cytogenetika
• Molekulární genetika

[editovat] Reference

1. ↑ Miloš Ondřej, Jaroslav Drobník: Trangenoze rostlin. Academia, Praha 2002, 1. vydání, ISBN 80-200-0958-2

[editovat] Externí odkazy

• http://www.genetika.wz.cz – Česky psané stránky o genetice
• Cytology and Genetics

Tento biologický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.