Hornobřízská pahorkatina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hornobřízská pahorkatina je geomorfologická jednotka nalézající se v Plzeňském kraji. Hornobřízská pahorkatina tvoří střední a jižní část Kaznějovské pahorkatiny.
Má ráz členité pahorkatiny složené převážně z karbonských a permských sedimentárních hornin, méně z proterozoických chloriticko-seritických fylitů a miocenních říčně-jezerních štěrků, písků a jílů. Představuje neotektonicky méně porušený erozně denudační reliéf rozsáhlých rozvodních hřbetů se zbytky sníženého třetihorního zarovnaného povrchu na hluboce kaolinicky zvětralých horninách, široce rozevřených a asymetrických údolí ve střední a západní části a hlubokých údolních zářezů na východě v povodí Střely. Svahy jsou porušeny četnými erozními rýhami.
Nejvyšší bod je Červený vrch 514 m, významný bod Krkavec a Příšovská homolka.
Okrsek je v západní části zalesněn málo, ve východní části středně až převážně. Vyskytují se borové, méně smrkové monokultury a smrkovo-borové porosty s ojedinělou příměsí dubu, buku a jedle, vzácně zbytky listnatých porostů jsou rozptýleny do mnoha menších komplexů. Místy jsou výrazné antropogenní tvary po zaniklé těžbě břidlic a současné těžbě kaolinu.
