Hunové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hunové představovali kočovný kmen, či kmenový svaz, původem z Asie (Dálný východ), který se nejvíce podílel na stěhování národů. Jako jazyk používali nejspíš Altajské jazyky. Předpokládá se, že Hunové zahrnovali turkické, mongolské a ugrofinské kmeny, ale také některá europoidní etnika.
Poprvé jsou zmíněni už Číňany, jako nájezdníci (zřejmě díky tomu byla budována Velká čínská zeď). Okolo roku 100 př. n. l. se přesunuli do míst střední Asie, odtud se okolo 2. století přesunuli dále na západ (hovoří se o tom, že zdejší prameny vyschly), do oblasti kde žili Alani, které nakonec okolo roku 370 porazili. Nedlouho potom porazili i Góty a roku 395 vyplenili Balkán. Největší moci Hunové dosáhli za Attily, jejich říše tehdy zahrnovala území od Volhy až k římským hranicí na Rýnu. Po jeho smrti se však říše rozpadla a její území obsadily germánské kmeny, které předtím byly v hunském područí.
[editovat] Reference
E. A. Thompson: Hunové. Nakladatelství Lidové Noviny. Praha 1999.