Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Investiční zlato - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Investiční zlato

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kupa 12.5 kilogramových cihel zlata
Kupa 12.5 kilogramových cihel zlata

Přívlastkem „investiční“ se označuje zvláštní forma zlata, která je používána jako investiční nástroj podobně jako například cenné papíry. Jedná se především o zlaté mince a slitky (cihly), které nejsou kupovány ze sběratelských, numismatických důvodu, ale jako investice tj. k uložení papírových peněz.

Obsah

[editovat] Historie

Zlato bylo využíváno jako jistá forma peněz přinejmenším od roku 560 před Kristem až do konce Bretton-Woodského systému v roce 1971. Bylo používáno k přechování hodnoty jak jednotlivci tak státy během celé této éry.

Od konce Bretton Woodského systému zlato zásadně ztratilo svoji roli jako forma platidla. Je ale pořád považováno za nositele hodnoty a to především v dobách krizí.

Centrální banky si uchovávají stále velké zlaté rezervy. Jejich skutečná výše vyplave na povrch asi v nejbližší době. Mezinárodní měnový fond totiž pracuje na změně metodiky vykazování zlatých rezerv centrálními bankami (doposud se v nich vykazovalo i zlato, které bylo „půjčeno“ obchodníkům za úrok a fyzicky v bance nebylo). To by se mělo změnit.

Nová metodika by měla být na světě během jara 2007, kdy bude dána k širokému připomínkování.

[editovat] Zlato jako finanční aktivum

Zlato a jiné cenné kovy jsou aktiva, jak hmotná tak, likvidní (jednoduše obchodovatelná) narozdíl od nemovitostí, která jsou hmotná ale nejsou likvidní.

Vezmeme-li v potaz jeho vysokou hustotu a hodnotu, uchování a přemísťování zlata je velmi jednoduché. Zlato nerezaví. V minulosti bylo taky velmi jednoduché ověřit, že mince měly deklarovanou hustotu zlata díky Archimédově zákonu. Dnes jsou ale některé kovy těžší než zlato, ale zato jsou levnější. Zatímco si někteří myslí, že zlato je něčím výjímečné na základě jeho kulturní hodnoty a použití jako peněz, jiní považují zlato za podobnou komoditu jako měď nebo olovo.

[editovat] Fyzický nákup zlata

Anglický termín pro lidi nakupující fyzické zlato do svého osobního vlastnictví se říká „gold bugs“ (zlatí brouci). Nakupují zlato ve víře, že se současný monetární a finanční svět zhroutí a jenom zlato si uchová svojí hodnotu. Mezi jiné důvody může patřit snaha schování hodnoty například před rodinnými členy nebo před daňovými úřady.

Investoři, kteří chtějí získat zlato do svého vlastnictví je mohou nakoupit ve formě zlatých mincí, které v současné době vydává Česká národní banka.


[editovat] Nákup zlata kvůli jeho ceně

Nakup zlata je také možné provést bez jeho fyzické dodávky a to prostřednictvím takzvaných zlatých certifikátů nebo zlatých fondů (např. Central Fund of Canada - ticker CEF), který drží fyzické zlato a stříbro v alokované podobě. Některé investiční strategie považují nakup zlata za formu diverzifikace portfolia. Zlato může být zahrnuto v portfoliích jako forma zajištění proti katastrofám, které mají normálně negativní vliv na ostatní investiční instrumenty.

Z pohledu obchodníka obchodujícího měny je nákup zlata podobný měnové spekulaci. Například pokud se předpokládá, že dolar brzy oslabí, pro obchodníka, který obvykle obchoduje v dolarech může být nákup zlata a jeho pozdější prodání realizace zisku, pokud se předpoklad poklesu vyplní.

Další možností jak investovat do zlata je nákup ETF obchodovaného na burzách v Londýně či New Yorku, založení účtu u e-gold či podobných služeb nebo účast na Perth Mint Certificate programu (od 10 tis USD).

Do zlata lze investovat např. i pomocí warrantů - v takovém případě však vyrovnání probíhá ve finanční podobě a k fyzickému dodání kovu nedojde.

[editovat] Typy investorů do zlata

Můžeme rozdělit investory do zlata do následující skupin:

  • Nákupci aktiv
  • Lidé, kteří schovávají bohatství
  • Centrální banky
  • Měnoví spekulanti
  • Finanční instituce
  • Zlatí brouci (gold bugs - viz výše)
  • Liberálové
  • Ropní spekulanti
  • Zajišťovatelé portfólií
  • Spekulanti

[editovat] Cena zlata

Obvyklé měřítko pro cenu zlata je známo jak „London Gold fixing“, což je telefoních setkání zástupců firem obchodujících se zlatem. Dále existuje aktivní intradenní obchodování zlata, které se odvozuje od cen na světových burzách zlata.

Aktuální cenu zlata lze zjistit např. na www.kitco.com

cena zlata za unci v amerických dolarech od roku 1970
cena zlata za unci v amerických dolarech od roku 1970

[editovat] Investiční nákup zlata osvobozen od DPH

Vstupem ČR do Evropské unie byl novelizován i zákon o dani z přidané hodnoty (zák. 235/2004 Sb.), který nově definoval investiční zlato a osvobodil je od DPH:

„§ 92 Zvláštní režim pro investiční zlato

  1. Investičním zlatem se rozumí
    • zlato ve tvaru uzančních slitků o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin,
    • zlaté mince, které
      • mají ryzost nejméně 900 tisícin,
      • byly vyraženy po roce 1800,
      • jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a
      • jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.
  2. Česká národní banka uveřejní ve Věstníku České národní banky seznam zlatých mincí, které splňují podmínky podle odstavce 1 písm. b).
  3. Od daně je osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Osvobození od daně se vztahuje i na
    • investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato,
    • investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo
    • termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu.
  4. Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění dodání zlata.“

Viz též i Směrnice Rady Evropské unie 98/80/ES z 12. října 1998

Seznam mincí dle § 93, odst. 2 najdete ve Věstníku ČNB 2004 - částka 11, Úřední sdělení České národní banky ze dne 19. května 2004 k ustanovení § 92 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., z Věstníku č. 11

Seznam mincí osvobozených od daně dle směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 ve znění směrnice Rady 98/80/ES ze dne 12. října 1998, platný pro rok 2006 najdete v Úředním věstníku C 300, 30/11/2005 S. 0010-0022

Mezi položky které nadále nejsou osvobozeny od DPH patří: Medaile z důvodu že se nejedná o zákonné platidlo. Slitky ryzího zlata jejihž producenti nejsou akreditováni na mezinároním trhu zlata.


[editovat] Související články


[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu