Islandština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Islandština (Íslenska) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
| Počet mluvčích: |
304 000 (r. 2006) |
||
| Klasifikace: | |||
| Písmo: | Latinka | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
Jazykový ústav pro Islandštinu (Íslensk málstöð) |
||
| Úřední jazyk: | |||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | is | ||
| ISO 639-2: |
|
||
| SIL: | ICE | ||
| Wikipedie | |||
| is.wikipedia.org | |||
Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.
Obsah |
[editovat] Rozšíření
Mimo Island se používá minimálně a na Islandu jí nekonkurují žádné jiné jazyky. Neexistují nářečí, což je u země podobné rozlohy a podobně nízké hustoty zalidnění velmi neobvyklé. Islanďané se na základní škole učí dva cizí jazyky, angličtinu a dánštinu.
[editovat] Historie
Islandština se prakticky od dob osídlení Islandu (13. století) nezměnila, proto lze téměř bez problému číst několik století staré literární památky. Vychází ze staré norštiny (vikingštiny). Svojí gramatikou se dost podobá staré angličtině z období kolem 1000 n.l.
[editovat] Abeceda a výslovnost
Používá se latinka obohacená o několik speciálních znaků. Ustálila se až v 19. století, zejmena za přispění dánského lingvisty Rasmuse Raska.
| velké: | A | Á | B | D | Ð | E | É | F | G | H | I | Í | J | K | L | M | N | O | Ó | P | R | S | T | U | Ú | V | X | Y | Ý | Þ | Æ | Ö |
| malé: | a | á | b | d | ð | e | é | f | g | h | i | í | j | k | l | m | n | o | ó | p | r | s | t | u | ú | v | x | y | ý | þ | æ | ö |
| výslovnost: | a | au | b | d | dz | e | je | f | g | h | i | í | j | k | l | m | n | o | ou | p | r | s | t | ü | uu | v | ks | i | í | θ | ai | ö |
- Æ - pochází z norštiny, čte se jako [aj]. Unicode U+00C6 velké, U+00E6 malé.
- Ð - vyslovuje se podobně jako Þ, někdy se vyslovuje jako „dz“. Unicode U+00D0 velké, U+00F0 malé. (Neplést s chorvatským Đđ – velké se opticky shoduje, ale malé se liší a mají odlišné kódy: velké U+0110, malé U+0111.)
- Þ - písmeno „thor“; pozůstatek po runovém písmu, používaném před christianizací. Výslovnost je jako u anglického th (jazyk opřít o horní patro zubů a říct „s“). Nikdy se nevyskytuje na konci slova. Unicode U+00DE velké, U+00FE malé.
[editovat] Gramatika
V islandštině se skloňuje a ohýbá. Podstatná jména podle vzoru, rodu a čísla, přídavná jména podle vzoru, čísla a rodu. Tvar sloves se rovněž řídí číslem, rodem a dalšími prvky. Existují pouze dva časy – přítomný a minulý. Stejně jako v češtině se rozlišují 3 rody – mužský, ženský a střední.
Čísla od jedné do pěti maji tři různé tvary podle rodu (jsou tedy nepravidelná). Čísla jedenáct až dvacet jsou kromě patnáct a šestnáct také nepravidelná (podobně jako v ostatních germánských jazycích).
Islandština je poměrně složitý jazyk (z germánských nejsložitější) s rozsáhlou gramatikou (skloňování, ohýbání), velkou frekvencí nepravidelností, naprosto originální slovní zásobou a složitou výslovností.
[editovat] Slovní zásoba
Islanďané mají tendenci chránit svůj starobylý jazyk před cizími vlivy a nová slova mnohem raději tvoří skládáním domácích slovních kmenů, místo aby si přizpůsobovali slova cizí. Nejvíce je to vidět na té části slovní zásoby, kterou většina evropských jazyků sdílí. Např. veður = počasí, fræði = věda, veðurfræði = meteorologie. Neznamená to ovšem, že výpůjčky z cizích jazyků jsou úplně tabu, např. banani = banán, kaffi = káva, tóbak = tabák.
Zajímavosti: pokud na Islandu řeknete slova jako taška nebo flaška, buďte si jisti, že vám Islanďani rozumějí - tahle dvě slova jsou, co se týče významu a výslovnosti, naprosto identická s češtinou. Také islandský výraz pro okurku – ákurka [aukurka] – je skoro stejný jako v češtině.
Zvláštností jsou také islandská jména. Příjmení v našem slova smyslu téměř neexistují, k rozlišení osob se stejným křestním jménem se používají jména po otci, popř. po matce, např. Eiríksson (Erikův syn), Eiríksdóttir (Erikova dcera). Při oslovování se používají křestní jména a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní a jiné seznamy.
[editovat] Vzorový text
[editovat] Všeobecná deklarace lidských práv
Pro srovnání islandštiny s norštinou je text uveden v obou jazycích.
|
islandsky |
Hver maður er borinn frjáls og jafn öðrum að virðingu og réttindum. Menn eru gæddir vitsmunum og samvizku, og ber þeim að breyta bróðurlega hverjum við annan. |
|
norsky (nynorsk) |
Alle menneske er fødde til fridom og med same menneskeverd og menneskerettar. Dei har fått fornuft og samvit og skal leve med kvarandre som brør. |
|
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
- Islandština na Omniglot
- Anglická brožura o islandštině vydaná Islandským jazykovým ústavem
- Bezplatný internetový kurz islandštiny
| Germánské jazyky |
|---|
| Západogermánské: |
| Hornoněmecké: němčina | středoněmčina (západní (lucemburština | pensylvánská němčina) | východní) | hornoněmčina (alemánština (švábština | bodamská alemánština | alsaština | alemán coloniero | švýcarská němčina) | rakousko-bavorština | severohornoněmčina | jidiš) | vilamovština |
| Dolnoněmecko-dolnofrancké: dolnofrancké (nizozemština | afrikánština) | dolnoněmčina |
| Anglofríské: anglické (angličtina | skotština | yolština) | fríské (západofríština | východofríština | severofríština) |
| Severogermánské: východní (švédština | dánština | starogotlandština) | západní (norština | islandština | nornština | faerština) |
| Východogermánské: burgundština | gótština | krymská gótština | vandalština |
