Isokrates

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Isokrates (436 př. n. l. – 338 př. n. l.) byl řecký řečník a teoretik rétoriky. Narodil se v bohaté měšťanské rodině, ale během Peloponéských válek přišel o majetek.

Isokrates se stal jednou z nejvýznamnějších osobností antické rétoriky, jehož oceňoval i Marcus Tullius Cicero. V roce 390 př. n. l. otevřel v Aténách řečnickou školu, přesvědčen, že studium rétoriky závisí na vlastnostech žáka a dané situaci. Rétoriku kladl v životě člověka vysoko. Přirozené nadání a praxe je důležitější než rétorická pravidla řečnické techné. „Řeči obecného významu, řeči hodné důvěry a jim podobné se skládají a přednášejí tak, že autor využívá mnoha řečnických figur a situací, které mohou být stěží nastudovány.“

Isokrates rozvedl Gorgiův termín kairos jako cit pro vhodnost okamžiku a způsobu řeči a prepon, intuitivní schopnost přiměřené řečové stylizace. Jako jeden z mála autorů zdůrazňuje individualitu řečnického projevu a pozornost věnuje také rozdílu mezi výukou rétoriky a písemné stylizace.

[editovat] Reference

Bryant, Donald C., ed. Ancient Greek and Roman Rhetoricians: A Biographical Dictionary. Columbia, MO 1969.
Euken, Ch. Isokrates (Berlin/New york) 1983.
Isocrates. Volumes I and II, translated by George Norlin. Volume III, translated by Larue van Hook. Loeb Classical Library, London, 1928, 1929, 1945.
Isocrates. The Rhetorical Tradition. Second Edition. Ed. Patricia Bizzell and Bruce Herzberg. Bedford/St. Martin's, Boston, 2001.
Isocrates II, translated by Terry Papillon. University of Texas Press-Austin, 2004.
Livingstone, Niall A Commentary on Isocrates' Busiris. (Brill) 2001. The first scholarly commentary on Busiris.
Poulakos, T. Speaking for the Polis: Isocrates' Rhetorical Education (South Carolina) 1997.
Too, Y.L. The Rhetoric of Identity in Isocrates (Cambridge) 1995.
Usener, S.Isokrates, Platon und ihre Publikum (Tübingen) 1994.