James Clerk Maxwell
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
James Clerk Maxwell (13. listopadu 1831 Middlebie u Edinburghu – 5. listopadu 1879 Cambridge) byl všestranným fyzikem. Jeho nejvýznamějším objevem je obecný matematický popis elektromagnetického pole dnes známý jako Maxwellovy rovnice.
Byl potomkem starého šlechtického rodu. Již ve čtrnácti letech publikoval svou první vědeckou práci. Jako šestnáctiletý začal studovat v roce 1847 univerzitu v Edinburghu. V roce 1850 přestoupil do Cambridge. V roce 1856 (25-letý) byl pozván jako profesor na univerzitu v Aberdeenu. V letech 1860–1865 byl profesorem na King's College v Londýně. Po té se uchýlil na své venkovské sídlo a věnoval se práci na matematickém zpracování Faradayových pozorování.
Zjistil existenci elektromagnetických vln i že světlo je také elektromagnetické vlnění. Roku 1866 významně zdokonalil kinetickou teorii plynů vytvořenou Rudolfem Clausiem. Jako první vysvětlil, proč Měsíc nemůže mít vlastní atmosféru (střední rychlost molekul je vyšší než úniková (2.kosmická) rychlost na povrchu Měsíce, take veškerá atmosféra by se rychle rozptýlila do vesmíru).
V roce 1871 se nechal přemluvit, aby se stal přednostou nově zřízené experimentální laboratoře v Cambridgi. Jednalo se o tzv. Cavendishovu laboratoř. Zde pracoval a učil až do své smrti (zemřel na rakovinu ve věku 48 let).
