Jan Čapek ze Sán
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Čapek ze Sán († po 1445) byl husitský polní hejtman a vrchní hejtman polního vojska sirotků v letech 1431–1434. V jejich čele se zúčastnil mnoha bitev a jízd, které však nedopadly vždy nejlépe.
[editovat] Charakteristika osobnosti
Jan Čapek ze Sán byl považován za velmi schopného polního hejtmana a jednoho z nepopiratelných vůdců husitských radikálů. Jeho schopnosti však byly poněkud znehodnoceny jeho osobními vlastnostmi, z nichž asi nejvýraznější byly popudlivost, panovačnost, zbrklost a přehnané sebevědomí.
[editovat] Válečná tažení
V roce 1427 vytáhl v čele velkého uskupení sirotčích vojsk do Slezska, byl však Slezany poražen u Náchoda a musel se vrátit.
V roce 1431 vytáhl v čele sirotků a společně s tábority na Slovensko. Výprava byla zpočátku velmi úspěšná, ale navzdory původnímu očekávání se protáhla. Proto táborité odtáhli domů, zatímco sirotci pokračovali v tažení jižním Slovenskem. Podařilo se jim získat mnoho kořisti, ale při návratu bylo vojsko s vrchovatě naloženými vozy zaskočeno při přechodu Váhu uherskou jízdou. Bojovníci v pochodovém útvaru nestačili dostatečně uzavřít vozovou hradbu a Uhři pronikli dovnitř jejich útvaru. Jan Čapek ze Sán utrpěl zdrcující porážku, jednu z největších, která husity potkala. Ztratil veškerou kořist, vozy i pěchotu, zachránila se pouze jízda. U Váhu zahynuly více než dvě třetiny jeho bojovníků.
Naproti tomu skvělým vítězstvím skočila spanilá jízda, kterou vedl Jan Čapek ze Sán v roce 1433 na pomoc Polákům proti Řádu německých rytířů a která měla husitům zabezpečit polské spojenectví. Čeští bojovníci při ní dorazili až k Baltu. Polský král pak Čapkovi daroval za jeho pomoc velblouda, kterého si hejtman přivedl na obléhání katolické Plzně. Plzeňští obránci mu však vzápětí nato provedli velmi potupný žertík, když se při nečekaném výpadu zvířete zmocnili a odvedli si je do města. Tuto epizodu dodnes připomíná vyobrazení velblouda na plzeňském městském znaku.
V roce 1434 vedl Čapek v bitvě u Lipan jízdu spojených sil radikálních husitů proti koalici umírněných husitů a katolíků. V této bitvě utrpěli radikálové zdrcující porážku, zachránila se pouze jízda. Někteří historici vyčítají Janu Čapkovi ze Sán, že svým jednáním způsobil, že někteří představitelé sirotků bojovali na straně panské koalice a že on sám předčasným útěkem zradil své bratry a zavinil tak jejich porážku. Z toho mála, co víme o průběhu bitvy u Lipan, se však zdá být zřejmé, že bitva již byla ztracena a setrvání jízdy na bojišti by vedlo pouze k jejímu zničení).
Po porážce u Lipan a rozpuštění sirotčích polních vojsk opustil Jan Čapek ze Sán území Čech a vstoupil do služeb polského krále. Poslední záznamy o něm pocházejí z roku 1445.
