Jazyk (orgán)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jazyk je svalový orgán nacházející se v ústní dutině.
U člověka jeho velká ohebnost ve spojení s jeho přesným řízením umožňuje vytvářet širokou škálu zvuků, čehož lidé využívají při mluvení lidskou řečí.
Jazyk také obsahuje mnoho chuťových receptorů, zvaných chuťové pohárky. Člověk rozlišuje čtyři základní chutě: sladkou, slanou, kyselou a hořkou. Sladkou chuť vnímáme špičkou jazyka, slanou krajními částmi jazyka za receptory pro vnímání sladké chuti. Kyselá chuť je vnímána na krajích jazyka v jeho střední části a receptory hořké chuti jsou umístěné uprostřed v zadní části jazyka.
Některá zvířata, například plazi, mají na jazyku i čichové receptory. Proto neustále vyplazují jazyk, kterým zjišťují pachy v okolí.
Jiná zvířata, například pes využívají jazyk k ochlazování těla. Rychlým dýcháním se z jazyka odpařují sliny a tím ochlazují krev v jazyku a následně celém těle.
