Ježek východní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ježek východní

Ježek východní

Stupeň ohrožení: Nižší riziko

Stupeň ohrožení v Česku: Ohrožený

Taxonomické zařazení

Říše:	Živočichové (Animalia)
Kmen:	strunatci (Chordata)
Podkmen:	obratlovci (Vertebrata)
Třída:	savci (Mammalia)
Řád:	hmyzožravci (Insectivora)
Čeleď:	ježkovití (Erinaceidae)
Rod:	Ježek (Erinaceus)

Binomické jméno

Erinaceus concolor
Martini, 1838

Ježek východní (Erinaceus concolor, Martin, 1838) je ohrožený druh hmyzožravců ČR. Ježek východní je druhem teplejší otevřené krajiny; jeho početnost se postupně snižuje. Ježek východní dosahuje v ČR nejzápadnější hranice svého areálu rozšíření.

[editovat] Velikost

Hmotnost se pohybuje mezi 250-1200g, délka mezi 17 - 18,5 cm

[editovat] Popis

U mladých jedinců převládá na hlavě a na břiše tmavohnědé zbarvení s výraznou bílou náprsenkou, v dospělosti je srst v těchto místech světlá. Kresba „brýlí“ kolem očí a na čenichu chybí. Zbarvení a uspořádání bodlin je nestejnoměrné – některé jsou jednobarevně bílé nebo šedé, jiné kroužkované a směřují dopředu, dozadu i do stran (jakoby „rozcuchané“). Bodliny jsou větší než u ježka západního. V místech hojnějšího výskytu ježka východního i ježka západního se někdy objevují obtížně určitelní jedinci nesoucí znaky obou druhů (křízenci).

[editovat] Rozšíření a početnost

Obývá střední a východní Evropu až po Balkánský poloostrov a přilehlé jižní a střední oblasti evropské části Ruska. Západní hranice jeho rozšíření probíhá od severu na jih středem Čech a dále západním Rakouskem až po Istrijský poloostrov. V poslední době se posunuje na západ.

V ČR je rozšířen na Moravě a ve východní polovině Čech. Západní hranice jeho souvislého rozšíření probíhá zhruba po spojnici měst Děčín - Kladno - Dobříš - Příbram - Strakonice - Český Krumlov - Vyšší Brod. Ve východních Čechách a na západní Moravě se areály obou druhů ježků překrývají. Podobně jako ježek západní není ani ježek východní v Česku vzácný, jeho početnost však zvolna klesá.

[editovat] Stanoviště

Ježek východní je stepní až lesostepní druh, preferující teplejší a sušší místa v otevřené krajině. Velmi dobře se přizpůsobil ekologickým podmínkám v kulturní krajině. V lesích žije hlavně na okrajích porostů, v agrocenózách zejména ve větrolamech, stromořadích, ve zbytcích roztroušené zeleně, na křovinatých místech, mezích, náspech, velmi často také v zahradách ve vesnicích i městech, v parcích, vilových čtvrtích a na ruderálních plochách. Velmi často se zdržuje na mezích a náspech kolem silnic, kde se stává obětí silničního provozu.

[editovat] Biologie

Zimní spánek trvá asi od října do března. Zimu přespává v podzemních norách vystlaných suchou trávou. Během zimního spánku tráví pouze z tukových zásob, při teplejším počasí se i v zimě nakrátko probouzí. Během letního období je čilý za soumraku a v noci, pouze koncem léta a na podzim hledá potravu i přes den.

[editovat] Potrava

Tvoří ji zejména hmyz a jiní bezobratlí, příležitostně i drobní obratlovci. (To, že si ježek napíchává jablka nebo jiné ovoce na bodliny je holý nesmysl) Rostlinná složka potravy je zanedbatelná. Stejně jako ježek západní hledá i ježek východní potravu s oblibou v noci na silnicích, kam vyhřátý asfalt láká četný hmyz. Tam také bývá ježek často zabit projíždějícími vozidly.

[editovat] Rozmnožování

Samice je březí 31 až 35 dní; vrhá nejčastěji 4 až 6 mláďat jednou až dvakrát za sezónu. V případě mimořádně teplé sezóny, mohou mít ježci tři vrhy mláďat. Mláďata jsou slepá a ostny mají ukryté v kůži. Ostny se vychlipují teprve za několik hodin a několik dnů se pak prodlužují. Zprvu jsou bílé, později dostávají charakteristické tmavé zbarvení. Mláďata otevírají oči za 2 týdny a za 3 týdny opouštějí hnízdo. Samice je kojí 4 až 6 týdnů, mnohdy zůstávají se samicí až do podzimu a někdy i společně přezimují. Samci jsou samotáři s výjimkou doby páření. Největší úmrtnost postihuje mladé jedince, u celé populace je významným mortalitním faktorem opět silniční provoz, nepřízeň počasí v zimě a na jaře v době probouzení a nedostatek potravy na podzim. V menší míře působí také predátoři.

[editovat] Jaký má význam pro člověka?

Pro člověka je to velmi užitečný druh. V oblastech s koncentrovanou zemědělskou velkovýrobou je velmi užitečným článkem v agrocenózách.

[editovat] Ochrana

Spočívá v důsledné osvětě mezi širokou veřejností (zejména mezi řidiči motorových vozidel, neboť po zajíci je ježek druhou nejhojnější obětí silničního provozu) a v ochraně biotopů, na nichž se zvíře vyskytuje.