Juliánské datum
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Juliánské datum, též juliánský den (značka JD nebo JDT), je spojitá časová škála, používaná v astronomii, zejména po sledování dlouhých a periodických časových úseků. Je definována jako počet dní (tj. úseků dlouhých 86 400 sekund), které uplynuly od poledne světového času dne 1. ledna roku 4713 př. Kr. Zapisuje se jako desetinné číslo, přičemž zlomková část čísla odpovídá příslušnému dílu dne. Mnohdy se v zápisu čísla vypouštějí mezery mezi číslicemi za miliony a tisíci.
Juliánské datum je používáno zejména pro určování specifických okamžiků v pohybu nebeských těles (hvězd, planet, planetek, komet), např. u planet průchodů na oběžné dráze perihelem nebo stanovení okamžiku, ke kterému jsou elementy dráhy stanoveny (tzv. epocha). Používá se také jako časová škála při určování periody u proměnných hvězd.
Používání juliánského data navrhl francouzský matematik a astronom Joseph Scaliger na počátku 17. století. Pojmenoval tuto časovou škálu podle jména svého otce Julia.
[editovat] Srovnání s kalendářním datem
Okamžik 1. ledna 2006 00:00:00 UTC odpovídá 2 453 736,5 JD.
[editovat] Podívejte se též na
- Modifikované juliánské datum
