Křen selský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Křen selský |
||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Křen selský
|
||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
||||||||||||||
Armoracia rusticana L. |
Křen selský (Armoracia rusticana ) vytrvalá bylina z čeledi brukvovitých.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Cochlearia armoracia
- Cochlearia rusticana
- Armoracia lapathifolia
- Rorippa rusticana
[editovat] Popis
- Křen selský je vytrvalá 30 až 150 cm vysoká bylina rostoucí z mohutných kůlovitých kořenů.
- Lodyha je přímá, jemně rýhovaná, dutá a větvená.
- Přízemní listy dlouze řapíkaté velké a mají eliptický tvar s jemně zubatým okrajem.
- Dolní lodyžní listy během vegetace odumírají, jsou peřenolaločné a krátce řapíkaté, horní lodyžní listy mají kopinatý tvar.
- Květenství je složené z mnoha hroznů.
- Jednotlivé květy jsou stopkaté, mají čtyři vejčité bílé korunní plátky.
- Kvete v květnu až červenci
- Plodem je elipsoidní šešulka.
[editovat] Stanoviště
Roste poměrně hojně zejména na na březích vodních toků, v příkopech a na rumištích. Preferuje hlinité až jílovité a vlhčí půdy s vysokým obsahem dusíku.
[editovat] Areál rozšíření
Původní domov byl v oblasti Středomoří, pěstováním se rošířil do mírných oblastí celého světa.
V ČR velmi často zplaňuje a v současnosti jej lze považovat za druh zdomácnělý.
[editovat] Použití
V léčitelství se používá kořen (Radix armoraciae rusticanae) a to obvykle z dvouletých rostlin.
Křen působí výrazně antibakteriálně, podporuje trávení, odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbudivě.
Při zevním použití zvyšuje prokrvení tkání, čímž urychluje hojení a regeneraci. Zevně se také křen užívá zejména při revmatismu nebo při ischiasu ve formě tzv. křenové placky.
Dále se křen používá se jako přísada k masitým jídlům, při nakládání např. okurek nebo červené řepy.
[editovat] Obsahové látky
Droga obsahuje glukosinoláty (zejména sinigrin), silice, značné množství vitamínu C, sacharidy, enzymy, asparagin, glutamin, organické kyseliny a flavonoidy. Při porušení pletiv kořene (typicky strouháním) se ze sinigrinu působením enzymu myrosinasy uvolňuje hořčičná silice allylisothiokyanát, která způsobuje štiplavou chuť a pach křenu.