Kadmos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kadmos - (latinsky Cadmus) byl v řecké mytologii synem sídónského krále Agénóra a jeho manželky Teléfassy. Stal se zakladatelem Théb v Boiótii a jejich prvním králem.

Když Zeus unesl Kadmovu sestru Európu, Kadmos a jeho čtyři bratři se ji vydali hledat. Podle otcova příkazu se bez ní nesměli vrátit domů. Bratři Foiníx a Filix nechali hledání první a usadili se v cizině. Kadmos si šel pro radu do Delf a prostřednictvím Pýthie se dozvěděl, že má hledat krávu bez jařma a tam, kde kráva ulehne, má založit hrad a město. Krávu našli v místech, kde nebyla dostupná voda, šli ji hledat do lesa a v jeskyni narazili na obrovského hada, který Kadmovy druhy rozsápal. Kadmos je hledal, zjistil, že jsou mrtvi a hada v těžkém boji zabil. Ukázalo se však později, že had patřil bohu Areovi.

Bohyně Athéna přikázala Kadmovi, aby z hadovy tlamy vytrhal dračí zuby a rozsel je po poli. Z dračích zubů vyrostli bojovníci v plné zbroji, vrhli v boji proti sobě a pobíjeli se navzájem až jich zlstalo jen pět nejsilnějších. Ti položili zbraně a dali se do Kadmových služeb. S nimi Kadmos vybudoval město Théby, s pevností a mohutnými hradbami se sedmi branami. Postavil silné vojsko.

Sami olympští bohové vybrali Kadmovi za manželku krásnou Harmonii, dceru boha války Area a bohyně krásy a lásky Afrodíty. Bohové se také zúčastnili svatby. Ovšem jejich miláčkem se Kadmos nestal: Arés mu nemohl zapomenout, že zabil jeho posvátného hada. Rovněž bohyně Artemis pro své mnohé spory s Afrodítou připravila Kadmovi řadu utrpení: zabila mu vnuka Aktaióna, přišel i o svou dceru Semelé a Ínó. Po tom všem se Kadmos i s Harmonií vystěhoval do Illyrie.

Kadmos dlouho nerozuměl nepřízni bohů, považoval se za statečného i spravedlivého krále, bohům hojně obětoval. Až si vzpomněl na zabitého hada a říkal si, že měli bohové rovnou jeho v hada proměnit než mu způsobit tolik utrpení v rodině. A ve stejném okamžiku se mu protáhlo tělo, srostly mu nohy, jazyk se mu rozštěpil a jeho volání na Harmonii už bylo jenom hadím syčením. Ta přispěchala a vykřikla, proč raději neproměnili ji - a už se stalo. Tak v podobě hadů skončili zakladatelé slavných Théb.

Vzpomínka na tento mýtus uchovala až do současnosti slovní spojení „dračí setba“ tomu dílu, které přináší zhoubu.

A to Kadmos a Harmonia nemohli sledovat další zlé osudy svých potomků:

• syn Polydóros i jeho syn Labdakos zemřeli předčasně, vnuk Láios byl nedospělý, nemohl se tedy ujmout trůnu, vlády se ujal Nykteus. V této linii byl Polydórovým vnukem Oidipus
• dcera Autonoé měla syna Aktaióna; ten nechtíc spatřil na lovu bohyni Artemis nahou, ta ho proměnila v jelena, kterého uštvali jeho vlastní psi
• dcera Semelé, milenka nejvyššího boha Dia uhořela, jejich syna Dionýsa svěřila do výchovy sestře Ínó;
• dcera Ínó a její manžel Athamás se za výchovu Dionýsa dočkali žárlivé nenávisti bohyně Héry; ta seslala na Athamanta šílenství, v němž zabil syna Learcha. Ínó s druhým synem Melikertem se zachránili při skoku do moře, z Ínó se stala mořská bohyně s novým jménem Leukothea; její syn se nazýval Palaimón
• dcera Agaué v bakchantském potřeštění - v opilosti - zabila svého syna Penthea.

[editovat] Reference

• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
• Publius Ovidius Naso, Proměny
• Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí