Řecká mytologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Řecká mytologie sestává z vyprávění o řeckých bozích, polobozích a bájných hrdinech, která se nejprve předávala ústní básnickou tradicí a tvoří součást starořeckého polyteistického náboženství. Řecký mytologický systém byl později v upravené podobě přejat římskou mytologií. Při studiu řecké i římské mytologie je třeba brát v úvahu jednak to, že řada bájí existuje v různých variantách, jednak to, že řečtí a římští bohové sice často tvoří vzájemné protějšky, nejsou však vždy úplně totožní.

V různých příbězích a hymnech mají řečtí bohové podobu člověka; několik výjimek (např. Sfinx) je blízkovýchodního či anatolského původu. Řečtí bohové se dle těchto vyprávění mohli narodit, avšak nestárli, byli téměř nezranitelní, mohli se stávat neviditelnými, přemísťovat se velmi rychle na dlouhé vzdálenosti či mluvit prostřednictvím lidí, ať už s jejich vědomím či bez něho. Každý z bohů měl svůj vlastní způsob zjevování se, rodokmen, zájmy, osobnost a oblast činnosti – tyto údaje se však místně lišily. V poezii jsou s jednotlivými božstvy spjatá ustálená epiteta (běloloktá Afrodité apod.).

Bohové jsou zpodobeni jako velká několikagenerační rodina, jejíž nejstarší členové stvořili svět, avšak byli přemoženi mladšími členy rodiny. Dvanáct olympských bohů popisuje řecká poezie jako ty, kteří se v hrdinském věku zjevili osobně Řekům. Bohové naučili Řeky mnoha užitečným řemeslům, naučili je způsobům bohopocty, odměňovali jejich ctnosti, trestali neřesti, konali zázraky a plodili prostřednictvím lidí děti.

[editovat] Přehled řeckých bohů

[editovat] Tvořitelská božstva

Chaos – počátek a pramen všeho na světě
Erós – zosobnění mocné a vše oživující síly; bůh lásky a sama láska
Úranos – bůh nebe, též samo nebe
Gaia – bohyně země a sama Země
Aithér – bůh věčného světla
Erebos – bůh věčné tmy a věčná tma sama
Hémerá – bohyně jasného dne
Nyx – bohyně noci a zosobněná noc
Pontos – bůh hlubin vnitřního moře
Kallirhoé – zrodila Echidnu a obra Géryona

Pontos a Gaia zrodili tyto významné bohy:

Eurybia – matka otce hvězd a větrů Astraia
Forkýs – mořský bůh, strážce moří, hlídač mořských nestvůr
Kétó – mořská bohyně, zosobňovala všechny hrůzy na moři a v moři
Néreus – mořský bůh, přívětivý k lidem, zvaný „Mořský stařec“

[editovat] Titáni

Titáni a titánky jsou v řecké mytologii synové matky země Gaie a boha nebe Úrana.

Vedle Titánů byli zrozeni Gaiou s Úranem (nebo z kapek Úranovy krve):

Giganti – obludní dlouhovlasí obři
Kyklópové – obludní obři s jedním okem
Hekatoncheirové – storucí, padesátihlaví obři
Erínye – bohyně pomsty a kletby, zvané též Fúrie

[editovat] Olympská božstva

Zeus – nejvyšší řecký bůh; vládce nad bohy i lidmi
Héra – Diova manželka, ochránkyně manželství, posvátnosti a neporušitelnosti manželských svazků

Diovi sourozenci

Hádés – bůh podsvětí
Poseidón – bůh moří
Hestie – bohyně rodinného krbu
Démétér – bohyně plodnosti země a rolnictví

Diovy děti

Athéna – bohyně moudrosti a vítězné války, ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti a umění
Apollón – bůh slunce a světla
Artemis – bohyně měsíce, ochránkyně přírody a zvěře, vášnivá lovkyně
Héfaistos – bůh ohně a kovářství, zbrojíř bohů a ochránce řemeslníků pracujících s ohněm a kovářství
Arés – bůh války
Afrodíté – bohyně krásy a lásky
Hermés – bůh obchodníků, poutníků, řečníků, atletů, vynálezců, podvodníků a zlodějů; posel bohů

Trojici nejmocnějších bohů tvoří Zeus – nejvyšší vládce, Poseidón – vládce nad vodami a Hádés – vládce podsvětí. Právě Hádés však nepobýval na Olympu, žil ve svém zlatém paláci v nejtemnější části podsvětí, které nikdy neopouštěl. Proto se uvádí, že Olympských bohů bylo jenom dvanáct.

[editovat] Ostatní bohové a polobohové

Adrásteia – bohyně hor-fryžská
Achelóos – bůh řeky v Aitolii
Aiolos – bůh vládce větrů
Amfitríta – bohyně mořská, manželka Poseidóna
Anemoi – bohové všech větrů
Anterós – bůh „Protiláska“
Apaté – bohyně klamu a sám klam
Asklépios – bůh lékařství
Asópos – bůh řeky v Boiótii
Áté – bohyně zaslepené a nezkrotné vášně
Boreás – bůh severního větru
Daimón – božská bytost-vliv na osudy člověka, nebo duch zemřelého
Deimos – zosobněný děs
Dionýsos – bůh vína
Dryády – lesní nymfy, nižší bohyně
Eileithýia – bohyně porodu
Éós – bohyně ranních červánků
Éósforos – bůh hvězdy Jitřenky
Erós – zosobnění mocné a vše oživující síly; bůh lásky a sama láska
Eris – bohyně sváru
Erínye – bohyně pomsty a kletby (též Fúrie a Eumenidy)
- Alléktó – bohyně pomsty a kletby
- Megaira – bohyně pomsty a kletby
- Tísifoné – bohyně pomsty a kletby
Euros – bůh východního (JV) větru i sám vítr
Eurynomé – mořská bohyně
Fobos – zosobněná hrůza
Gráníkos – bůh řeky v Mýsii
Harmonia – proměněna v hada
Hébé – bohyně věčné mladosti, služebnice olympských bohů
Hekaté – bohyně měsíce – maloasijská
Hélios – bůh slunce a světla
Héliovny – sestry Faethóna
Héraklés – hrdina, vzat na Olymp, prohlášen nesmrtelným
Hóry – bohyně ročních období a pořádku v přírodě i ve společnosti
- Eiréné – bohyně míru
- Eunomia – bohyně zákonnosti
- Karpó – bohyně podzimu
- Thalló – bohyně jara
Hyády – dcery Titána Atlanta nebo Ókeana
- Ambrosia
- Eudóra
- Faisylé
- Korónis
- Polyxó
- Faió
- Dióna
Hymén – bůh sňatku a ochránce manželství
Hypnos – bůh spánku a sám spánek
Charitky – bohyně půvabu a krásy
- Aglaia – bohyně půvabu a krásy – "Skvělá"
- Eufrosyné – bohyně půvabu a krásy – "Dobromyslná"
- Thaleia – bohyně půvabu a krásy – "Kvetoucí"
Íasión – bůh úrodného nitra země
Ínachos – bůh stejnojmenné řeky v Argu
Iris – bohyně duhy
Kallistó – družka bohyně lovu Artemis
Kéfísos – bůh řeky v Boiótii
Kéry – bohyně smrti, zejména násilné
Kirké – kouzelnice
Kybelé – Matka bohů, dárkyně života
Létó – bohyně, matka Apollóna a Artemis
Litai – bohyně proseb (mn. č.)
Lucifer – zosobnění hvězdy Jitřenky a její bůh
Moiry – bohyně osudu
- Atropos – četla knihu života a určovala hodinu smrti
- Klóthó – rozpřádá nit lidského života
- Lachesis – rozvíjí nit lidského života
Mómos – bůh hany a hlouposti
Morfeus – bůh snů
Múzy – bohyně umění
- Erató – Múza milostného básnictví a milostných písní
- Euterpé – Múza lyrického básnictví
- Kalliopé – Múza epického básnictví
- Kleió – Múza dějepisectví
- Melpomené – Múza tragédie
- Polyhymnia – Múza hymnických zpěvů a sborové lyriky
- Terpsichoré – Múza tance
- Thaleia – Múza veselého básnictví, komedie a pastýřských zpěvů
- Úrania – Múza hvězdářství
Nefelé – bohyně oblaků
Nemesis – bohyně odplaty
Níké – bohyně vítězství
Nymfy
- Adrásteia – nymfa
- Alexirhoé – vodní nymfa
- Dafné – nymfa
- Echó – horská nymfa, proměněna v ozvěnu
- Hesperia – nymfa
- Ídaia – nymfa
- Kalypsó – nymfa
- Oinóné – nymfa z Tróady
- Salmakis – nymfa horského pramene u Halikarnassu
- Sýrinx – nymfa z arkadských hor
Najády – vodní nymfy, nižší bohyně
- Aiglé – najáda nejkrásnější
Néreovny – nižší mořské bohyně
Notos – bůh jižního větru
Oiagros – říční bůh v Thrákii
Ókeanovny – bohyně vnějšího moře
Oready – horské nymfy, nižší bohyně
Pán – bůh lesů a lovců, pastýřů a stád
Pasitheá – bohyně půvabu a krásy
Peithó – bohyně lichotivého přemlouvání
Persefona – manželka vládce podsvětí
Plejády – sestry Hyád, proměněny v souhvězdí
- Maia – proměněna v Plejády
- Meropé – proměněna v Plejády
Plútos – bůh bohatství
Priápos – bůh plodnosti
Próteus – mořský bůh
Seléné – bohyně měsíce
Skamandros (Xanthos) – bůh stejnojmenné řeky v Tróji
Styx – bohyně a zosobnění řeky v podsvětí
Tartaros – bůh a zosobnění propasti
Thanatos – bůh smrti a sama smrt
Thaumás – bůh přírodních úkazů na moři
Tritón – mořský bůh
Tyché – bohyně šťastné náhody
Zefyros – bůh západního větru,

[editovat] Bájní tvorové řecké mytologie

Alóeovci – největší obři
- Efialtés – největší obři
- Ótos – největší obři
Antaios – obr nezdolné síly
Echidna – příšera napůl žena, napůl had
Empúsa – příšera v Hádově říši
Fantasos – zjevoval se jako přízrak
Giganti – obludní dlouhovlasí obři
- Alkyoneus
- Efialtés
- Klytios
- Ótos
- Porfyrión
- Enkelados
- Polybótos
Gorgony – příšery, sestry Graieí
- Euryalé
- Medúsa – Gorgona
- Sthenó
Graie – příšery, sestry Gorgon
Harpyje – příšery
Hekatoncheirové – storucí, padesátihlaví obři
- Briareós
- Kottos
- Gyés
Hydra – obluda s hadím tělem a devíti dračími hlavami
Charybdis – mořská obluda
Chiméra – příšera
Chrýsáór – obr
Kákos – obr nestvůrný
- Kentauři – napůl muži, napůl koně
- Eurytión – nejsilnější z Kentaurů
- Folos – Kentaur
- Cheirón – Kentaur
- Nessos – Kentaur
Kerberos – podsvětní pes
Kúréti – horští démoni z Kréty, ochránci Dia
Kyklópové – obludní obři s jedním okem
- Polyfémos – Kyklóp
Ládón – příšera – obludný drak
Laistrygonové – národ lidožroutů – obři
Lamia – příšera v Hádově říši
Mínotaurus – netvor-člověk s býčí hlavou či býk s lidským tělem
Orthos – pes dvouhlavý obludný
Pégasos – okřídlený kůň z hlavy Medúsy
Pýthón – drak s hadím tělem
Satyrové – horští a lesní démoni
- Marsyás – Satyr
Sfinx – obluda se ženskou hlavou, lvím tělem a ptačími křídly
Sirény – obludy s ženskou hlavou a ptačím tělem
Skylla – mořská obluda
Talós – měděný obr
Tityos – obrovský syn Gaie
Týfón – hrozný obr