Karákoram
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karákoram je druhé nejvyšší pohoří na světě - dosahuje výšky 8611 m. Rozkládá se v pákistánském Kašmíru, Indii a Číně na ploše 90 000 km². Táhne se 500 km dlouhým obloukem severně od horního toku Indu rovnoběžně s Himálajem a představuje spojení Himálaje s Pamírem a Khun-lunem. Je součástí alpinsko-himálajské soustavy.
[editovat] Orografické členění
Karákoram se dělí na tři části: Velký, Malý a Severní Karákoram.
Velký Karákoram je nejvyšší. Patří do něj horské skupiny Sasér, Rimó, Sijačén, Baltóró, Panmah, Hispár a Batúra. Ve skupině Baltóró se na pákistánsko-čínské hranici nachází čtveřice osmitisícovek K2, Broad Peak, Gasherbrum I a Gasherbrum II a deset sedmitisícových štítů. Například ve skupině Panmah na některé vrcholy dosud člověk nevkročil.
Malý Karákoram dosahuje největší výšky vrcholem Mašérbrum 7821 m a člení se na horské skupiny Saltóró, Mašérbrum, Haramóš a Rakapóší.
Severní Karákoram je nejnižší, dosahuje maximálně šestitisícových výšek a zahrnuje horské skupiny Khundžeráb a Lupghar.
[editovat] Podnebí
Nižší polohy a karákorámská údolí patří k nejsušším místům na světě. Letní monzun přinášející vláhu Himálaji sem prakticky nezasahuje, a tak se množství srážek pohybuje v desítkách milimetrů za rok, teploty v nadmořských výškách 2000 m dosahují v létě i 40°C. Toto suché a teplé podnebí zde vytvořilo ojedinělou vysokohorskou poušť. Nad hranicí 5000 m mizí srážkový stín a podnebí se stává vlhčím - až 4000 mm srážek ročně, čímž je umožněno mohutné zalednění. Karákoram je nejvíce zaledněným pohořím na světě. Sněžná čára je na jižních svazích ve výšce 5000 m, na severních 6200 m.
[editovat] Osídlení
Rozlehlé pohoří bylo vzhledem ke špatné dopravní dostupnosti vždy rozdrobeno mezi jednotlivá údolní království a státečky. Pět hlavních regionů - Hunza, Gilgit, Baltistán, Ladákh a Ujgur - existovalo samo pro sebe a jen občas sem pronikli cizí dobyvatelé.
Království Hunza přetínala kdysi jedna z větví slavné Hedvábné stezky, dnes tudy prochází Karakoram Highway. Hunzakové vyznávají ismailitskou větev islámu.
Mezi regiony obydlenými muslimy je osobitý Ladákh, ve kterém žijí převážně Dardové a Tibeťané a v několika zdejších klášterech přežívá buddhismus.