Klenba
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klenba je vodorovná samonosná stavební konstrukce.
Nejstarší klenby jsou doloženy již u sumerské architektury z doby 3300 let před Kristem. Nejstarší dochovaná klenba se nachází v chrámu Ramesse III. v Medínit Habu a pochází z 12. stol. před Kristem. Nejstarší klenby byly používány většinou na inženýrských stavbách (stoky, mosty, tunely) a patrně až u Etrusků se stává klenba i prvkem architektonickým.
V řezu může mít klenba tvar kruhového oblouku, paraboly, řetězovky, lomeného oblouku či jiný.