Tunel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tunel je dopravní stavba, která vede pod zemí skrz krajinou vyvýšeninu, pod mořem, říčním tokem či městem. Obvykle slouží pro silniční nebo kolejovou dopravu.
Nejdelším tunelem světa je železniční tunel Seikan mezi japonskými ostrovy Honšú a Hokkaidó. Jeho délka je 53,9 km (z toho 23,3 km pod mořským dnem). Ve Švýcarsku se staví Gotthardský základní tunel, který bude mít po svém dokončení délku 57 km.
Obsah |
[editovat] Nejdelší tunely světa
v provozu, ve stavbě
| Název | Stát | Délka m | Zahájení provozu | Využití | Trasa |
|---|---|---|---|---|---|
| Gotthard (Basistunnel / Base Tunnel) | Švýcarsko | 57 072 | 2015 | železniční | Curych - Lugano |
| Seikan | Japonsko | 53 841 | 1988 | železniční | Aomori - Hakodate (Hokkaidó-šinkansen) |
| Eurotunnel | Francie - Velká Británie | 50 450 | 1994 | železniční | Calais - Folkestone |
| Lötschberg (Basistunnel / Base Tunnel) | Švýcarsko | 34 577 | 2007 | železniční | Bern - Brig |
| Guadarrama | Španělsko | 28 377 | 2007 | železniční | Madrid - Valladolid (AVE) |
| Hakkóda | Japonsko | 26 455 | 2010 | železniční | Hachinohe - Aomori (Tóhoku-šinkansen) |
| Iwate-ičinohe | Japonsko | 25 810 | 2002 | železniční | Morioka - Hachinohe (Tóhoku-šinkansen) |
| Lærdal | Norsko | 24 510 | 2000 | silniční | Lærdal - Aurland |
| Iijama | Japonsko | 22 225 | 2013 | železniční | Nagano - Kanazawa (Hokuriku-šinkansen) |
| Šimizu III | Japonsko | 22 221 | 1982 | železniční | Niigata - Tokio (Džóecu-šinkansen) |
| Wushaoling | Čína | 20 050 | 2006 | železniční | Lianyungang - Urumči |
| Simplon II | Itálie - Švýcarsko | 19 824 | 1922 | železniční | Brig - Milano |
| Simplon I | Itálie - Švýcarsko | 19 803 | 1906 | železniční | Brig - Milano |
| Vereina | Švýcarsko | 19 058 | 1999 | železniční | Klosters - Saglians (Rhétská dráha) |
| Šin-kanmon | Japonsko | 18 713 | 1975 | železniční | Kitakjúšú - Šimonoseki (Sanjó-šinkansen) |
| Vaglia | Itálie | 18 561 | 2008 | železniční | Bologna - Florencie (Treno Alta Velocità) |
| Appennino | Itálie | 18 507 | 1934 | železniční | Bologna - Florencie |
| Qinling I-II | Čína | 18 457 | 2002 | železniční | Si-an - Ankang |
| Zhongnanšan | Čína | 18 040 | 2007 | silniční | Si-an - Ankang |
| St. Gotthard | Švýcarsko | 16 918 | 1980 | silniční | Lucern - Lugano |
| Rokkô | Japonsko | 16 250 | 1972 | železniční | Ósaka - Kóbe (Sanjó-šinkansen) |
| Furka | Švýcarsko | 15 442 | 1982 | železniční | Brig - Andermatt |
| Haruna | Japonsko | 15 350 | 1982 | železniční | Takasaki - Niigata (Džóecu-šinkansen) |
| Severomujskij | Rusko | 15 300 | 2003 | železniční | Severobajkalsk - Tynda (BAM) |
| Firenzuola | Itálie | 15 285 | 2006 | železniční | Bologna - Florencie (Treno Alta Velocità) |
| Gorigamine | Japonsko | 15 175 | 1997 | železniční | Takasaki - Nagano (Hokuriku-šinkansen) |
| Monte Santomarco | Itálie | 15 040 | 1987 | železniční | Paola - Cosenza |
| St. Gotthard | Švýcarsko | 15 003 | 1882 | železniční | Lucern - Lugano |
[editovat] České tunely
[editovat] Železniční
Správa železniční dopravní cesty spravuje 151 železničních tunelů. Z tohoto počtu bylo plných 103 tunelů postaveno v 19. století. Česko se v železničních tunelech neřadí mezi země s dlouhými tunely. Je to dáno charakterem české krajiny a také jinými nároky na prostorové vedení tratí v době, kdy byla většina tunelů na území dnešní ČR budována. Tunelů, které svou délkou přesahují 1 000 m, je v Česku v současné době pět. Jedná se především o nejdelší stávající tunel Špičácký na trati Plzeň - Železná Ruda, jehož délka činí 1 747 m. Tento tunel je stavebně dvoukolejný, ale provozovaný pouze s jednou kolejí. Zbylé tři tunely s délkou nad jeden kilometr tvoří komplex Vinohradských tunelů v Praze a nově vybudovaný Krasíkovský tunel na trati Česká Třebová - Olomouc.
| Místo | Délka m | Zahájení provozu | Trať |
|---|---|---|---|
| Březenský | 1 758 | 2007 | Praha - Chomutov |
| Špičácký | 1 747 | 1876 | Plzeň - Železná Ruda |
| Vítkovský II | 1 345 | 2008 | Praha hl.n. - Praha-Libeň |
| Vítkovský I | 1 332 | 2008 | Praha hl.n. - Praha-Vysočany |
| Vinohradský I | 1 146 | 1871 | Praha hl.n - Praha-Smíchov |
| Vinohradský II | 1 126 | 1944 | Praha hl.n. - Praha-Vršovice |
| Vinohradský III | 1 125 | 1989 | Praha hl.n. - Praha-Vršovice |
| Krasíkovský I | 1 098 | 2004 | Česká Třebová - Olomouc |
| Polubenský | 940 | 1902 | Tanvald - Harrachov |
| Návojský | 888 | 1928 | Horní Lideč - Bylnice |
| Ještědský | 815 | 1900 | Česká Lípa - Liberec |
[editovat] Silniční a dálniční
| Název | Délka m | Zahájení provozu | Silnice | Trasa |
|---|---|---|---|---|
| Královská obora | 5 019 | 2011 | MO | Střešovice - Troja |
| Panenská | 2 115 | 2006 | D8 | Ústí nad Labem - Petrovice |
| Strahovský | 2 005 | 1997 | MO | Smíchov - Střešovice |
| Komořanský | 1 937 | 2009 | R1 | Komořany - Cholupice |
| Lochkovský | 1 670 | 2009 | R1 | Radotín - Lochkov |
| Mrázovka | 1 261 | 2004 | MO | Smíchov - Zlíchov |
| Královopolský | 1 258 | 2011 | Brno - Velký městský okruh | Královo pole - Žabovřesky |
| Klimkovický | 1 080 | 2008 | D47 | Bílovec - Ostrava |
| Husovický | 585 | 1998 | Brno - Velký městský okruh | |
| Libouchec | 520 | 2006 | D8 | Ústí n.L. - Petrovice |
| Pisárecký | 512 | 1998 | Brno - Pražská radiála | |
| Liberec | 450 | 1996 | R35 | Liberec |
| Letenský | 426 | 1953 | městská komunikace v Praze | Letná |
| Valík | 380 | 2006 | D5 | obchvat Plzně |
| Hřebeč | 357 | 1997 | I/35 | Moravská Třebová - Svitavy |
| Těšnovský | 350 | 1985 | městská komunikace v Praze | Nové Město |
| Jihlava-Kosov | 304 | 2004 | I/38 | Jihlava (obchvat) |
| Zlíchovský | 165 | 2002 | MO | Zlíchov |
| Dolní Újezd | 98 | 1999 | R35 | Olomouc - Lipník n.B. |
| Hrabůvka | 56 | 2008 | D47 | Lipník n.B. - Bělotín |
| Vyšehradský | 30 | 1910 | městská komunikace v Praze | Vyšehrad |
[editovat] Další
Pražské metro je také vedeno v tunelech. Nejdelší souvislý tunelový úsek je na lince B mezi stanicemi Rajská zahrada a Hůrka, měří asi 18 km. V 51 km tunelu je také veden vodovodní přivaděč Švihov - Jesenice[1].
