Koroze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Koroze je samovolné, postupné rozrušení kovů či nekovových organických i anorganických materiálů (např. horniny či plasty) vlivem chemické nebo elektrochemické reakce s okolním prostředím. Může probíhat v atmosféře nebo jiných plynech, ve vodě a jiných kapalinách, zeminách a různých chemických látkách, které jsou s materiálem ve styku. Toto rozrušování se může projevovat rozdílně; od změny vzhledu až po úplný rozpad celistvosti.

Obsah 1 Podle vnitřního mechanismu 1.1 Chemická koroze 1.2 Elektrochemická koroze 2 Podle druhu korozního prostředí 2.1 Atmosférická koroze 2.2 Koroze v kapalinách 2.3 Půdní koroze 3 Podle kombinace s vnějšími činiteli 3.1 Koroze při mechanickém namáhání materiálu 3.2 Koroze při únavě materiálu 3.3 Vibrační koroze 3.4 Koroze praskání 3.5 Koroze bludnými proudy 4 Podle druhu korozního napadení 4.1 Rovnoměrná koroze 4.2 Nerovnoměrná koroze

[editovat] Podle vnitřního mechanismu

[editovat] Chemická koroze

Je to znehodnocení vznikající vzájemným působením kovu a korozního prostředí (soli, kapaliny a plyny). Nejčastěji jde o oxidaci kovu, zejména oceli, v prostředí přehřáté páry a při jeho ohřevu. U některých neželezných kovů zamezuje průnik koroze do hloubky materiálu tenká vrstva oxidu, např. zelená patina u mědi, oxidační vrstva u hliníku apod.

[editovat] Elektrochemická koroze

Nejlépe je ji možné popsat jako rozrušování kovů s různým elektrickým potenciálem za vzniku elektrického proudu, který se mění v teplo. Základním předpokladem pro průběh elektrochemické koroze je nutná přítomnost elektrolytu, tj. elektricky vodivých roztoků nebo tavenin.

[editovat] Podle druhu korozního prostředí

[editovat] Atmosférická koroze

Většina kovových výrobků plní svou funkci v atmosféře; proto se tento druh koroze vyskytuje v největším rozsahu. První z vlivů, které spolupůsobí na atmosférické korozi, jsou klimatické podmínky dané vlhkostí a teplotou vzduchu a jeho znečištěním. Tím je dán i elektrochemický charakter této koroze. Korozní děj probíhá pod velmi tenkou vrstvou vody, nasycené rozpustnými složkami atmosféry, hlavně oxidem siřičitým, oxidem uhelnatým, amoniakem, chlorovodíkem a aerosoly. Tento vodní film o tloušťce 50 až 150 mikrometrů vzniká kondenzací vodních par, obsažených ve vzduchu, jako vznik je tedy podmíněn relativní vlhkostí vzduchu. Je-li povrch kovu drsný a pokrytý prachem a nečistotami, tvoří se vodní film při nižší relativní vlhkosti, asi kolem 60%, a nazývá se kritická relativní vlhkost. Důležitý význam má i kyslík, který proniká tenkým filmem a účastníe se katodické reakce jako depolarizátor, čili urychluje korozi.

Norma rozděluje atmosféry podle korozní agresivity do pětí stupňů:

• C1 - velmi nízká. Atmosféry uzavřených, klimatizovaných místností, v nichž nedochází ke kondenzaci vody.
• C2 - nízká. Vztahuje se na prostory, v nichž dochází k občasné kondenzaci.
• C3 - střední. Odpovídá suchým klimatům.
• C4 - vysoká. Odpovídá vlhkým oblastem za působení atmosférických nečistot průmyslových měst, přístavů aj.
• C5 - velmi vysoká.

Důležitý je i vliv teploty. Při nízkých teplotách se atmosférická koroze zastavuje zmrznutím elektrolytu. Při vzrůstající teplotě vzrůstá i rychlost koroze.

[editovat] Koroze v kapalinách

Z oblasti koroze v kapalinách má největší význam koroze ve vodách. Do styku s vodou přicházejí vodní stroje, stroje a zařízení na výrobu páry, chladící systémy motorů, kompresorů a jiných strojů, rozvodná potrubí a armatury pitných a průmyslových vod aj. Agresivita vod z hlediska koroze je kromě tvrdosti závislá na hodnotě pH, na množství plynů rozpuštěných ve vodě, hlavně kyslíku, na teplotě a proudění vody. Kyslík se v průběhu elektrochemické koroze uplatňuje jako depolarizátor. Vody pro průmyslové účely se změkčují, chemicky upravují a odplyňují.

[editovat] Půdní koroze

Ve své podstatě je to koroze ve vodách různého složení. Půda se skládá z plynné, kapalné a tuhé fáze. Vlastním korozním prostředím je kapalná fáze půdy, která jí dává elektrickou vodivost. Z plynné fáze se uplatňuje opět kyslík jako depolarizátor.

já vás nechápu..není tady vubec vysvětlení jak vzniká..já to potřebuju někde najít a talkový hlody mi sou na nic...zbohem....

[editovat] Podle kombinace s vnějšími činiteli

[editovat] Koroze při mechanickém namáhání materiálu

[editovat] Koroze při únavě materiálu

[editovat] Vibrační koroze

[editovat] Koroze praskání

[editovat] Koroze bludnými proudy

[editovat] Podle druhu korozního napadení

[editovat] Rovnoměrná koroze

[editovat] Nerovnoměrná koroze