Lewis (kulomet)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lewis | |
---|---|
Kulomet Lewis při cvičných střelbách australské armády. |
|
Typ: | Lehký kulomet |
Místo původu: | Spojené státy |
Historie služby | |
Ve službě: | 1913 — 1945 |
Používána: | Velká Británie, USA, Austrálie, Belgie |
Války: | První světová válka, Druhá světová válka |
Historie výroby | |
Konstruktér: | Samuel McClean Isaac Newton Lewis |
Navrženo: | 1911 |
Základní údaje | |
Hmotnost: | 12.7 kg |
Délka: | 965 mm |
Délka hlavně: | 665 mm |
Obsluha: | dvojčlenná posádka |
Ráže: | 7,7 mm .303 in |
Kadence: | 550 střel/min |
Počáteční rychlost střely: | 746 m/s |
Maximální dostřel: | 3,725 m |
Zásobování municí: | Bubnový 47 nebo 97 nábojů |
Kulomet Lewis (anglicky Lewis Gun nebo také Lewis Automatic Machine Rifle) byl vzduchem chlazenou zbraní používanou zejména jednotkami britského impéria. Poprvé byl nasazen belgickou armádou v první světové válce a poté jej jako součást výzbroje převzaly i jiné armády. Používal se až do období druhé světové války. Díky svému širokému válcovitému chladicímu plášti hlavně a kulatému zásobníku je lehce identifikovatelný.
Obsah |
[editovat] Historie
Zbraň vynalezl plukovník americké armády Isaac Newton Lewis v roce 1911 na základě předchozí práce Samuela McCleana. Americkou armádou však nebyl zpočátku přijat hlavně díky Lewisovu osobnímu sporu s důstojníkem, který měl jeho posouzení na starosti. Kulomet mohl vystřelit 550 nábojů ráže 7,7 mm (.303 in) za minutu. Díky své poloviční váze (12,7 kg) oproti kulometu Vickers byl původně určen pro použití pouze jedním vojákem. Jeho cena byla šestinou ceny Vickerse a počet součástí (62) dovoloval i téměř šestkrát rychlejší výrobu. Proto se záhy dostal k vojákům na západní frontě. Kulomet Lewis se také stal často používaným pro montáž do letadel, protože vysoké rychlosti umožňovaly dobré chlazení za letu. Tak mohl být odstraněn chladící plášť zbraně a ta se stala ještě lehčí.
[editovat] Design
Lewisův kulomet byl navržen s hliníkovým pláštěm hlavně, který měl pomáhat chladit vnitřní součásti při střelbě. V té době se vedly diskuse o efektivitě a vůbec o potřebě takovéhoto způsobu chlazení. Za druhé světové války bylo mnoho těchto zbraní odmontovaných z letadel (které oplášťování neměly), předáno protileteckým jednotkám briské domobrany a na britská letiště, kde přesto dosahovaly solidních výsledků. Později byly tyto zbraně bez oplášťování používány na pouštních vozidlech v bojích války v Africe, kde se domnělé nevýhody také nepotvrdily. Královské námořnictvo jako bašta vojenských tradic, však trvalo na opláštění zbraně, dokonce i v chladných podmínkách Arktických vod.
Kulomet byl navržen k používání se dvěma rozdílnými zásobníky, jeden obsahoval 47 (verze na obrázku) a druhý 97 nábojů. Větší zásobník byl navržen pro použití v letadlech. Tato verze zbraně byla považována za příliš těžkou pro pěchotu. Několik jich ovšem bylo použito v roce 1916 jako protiletadlových zbraní v britské armádě, ale větší buben podmínkám zákopové války nevyhovoval. Při montáži na letadlech se do zbraní nedostával prach a nečistoty jako v zákopech. Zajímavostí je, že přes svoji konstrukci zásobníku byl celkem spolehlivou zbraní, přestože jiné předchozí modely podobné konstrukce měly mnohé technické problémy.
[editovat] Počátky
Plukovník Lewis byl zklamán pokusy přesvědčit americkou armádu o výhodách svého vynálezu. Odešel do výslužby a zamířil do Belgie. Zde okamžitě nabídl návrh armádě. Belgičané jeho návrh rychle převzali v roce 1913, s tím že budou používat britské střelivo ráže .303 inche. Nedlouho nato koupila licenci firma Birmingham Small Arms Company. Němci se setkali s těmito zbraněmi na frontě v roce 1914 a pojmenovali jej belgický chřestýš.
[editovat] První světová válka
Angličané kulomet přijali koncem roku 1915 za svůj. K obsluze kulometu byla cvičena dvojčlenná obluha, střelec a nabíječ. Oba však museli ovládat obě úlohy, pro případ zranění druhého. První britské tanky také používaly Lewisův kulomet. Byl montován i do letadel jeko zbraň pozorovatele/střelce, nebo jako doplňková zbraň k hlavnímu kulometu Vickers. V roce 1917 Lewisovu zbraň převzala i americká armáda avšak pro ráži .30-06 inche. V září roku 1918 jej ale nahradila typem Browning.
[editovat] Druhá světová válka
Lewisův kulomet byl období druhé světové války u pěchoty nahrazen modernějším lehkým kulometem Bren, ale byl často montován jako zbraň bočních střelců v bombardérech a na bojových vozidlech. Protože Británie čelila nedostatku materálních zdrojů, rozhodla se využít i zásoby zbraní všude kde to jen mělo smysl. Po pádu Francie byly kulomety předány jednotkám britské domobrany. Po válce byly Lewisy oficiálně vyřazeny a přenechaly tak místo kulometům Bren a Vickers.