Belgie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Koninkrijk België Royaume de Belgique Königreich Belgien Belgické království
vlajka znak
Rozloha	32 545 km² (146. na světě) z toho 6,2 % vody
Počet obyvatel	10 511 382 [1], z toho Vlámové 58 %, Valoni 31 % (77. na světě, odhad 2006)
Hustota zalidnění	337 / km² (31. na světě)
Jazyk	nizozemština, francouzština, němčina
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	římskokatolické 77 %, islám, protestantství, anglikánství a židovství
Nejvyšší bod	Signal de Botrange (694 m n. m.)
Hlavní město	Brusel (Brussel, Bruxelles, Brüssel)
Státní zřízení	federativní konstituční monarchie
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Král	Albert II.
Předseda vlády	Guy Verhofstadt
Hymna	Brabançonne‬
Vznik	1830 (nezávislost na Nizozemsku)
Měna	euro (EUR)
ISO 3166-1	056 BEL BE
MPZ	B
Doména	.be
Telefon	32
Časové pásmo	UTC +1

Mapa

Belgie (nizozemsky België, francouzsky Belgique, německy Belgien), oficiálně Belgické království, je federativní konstituční monarchie ležící v západní Evropě. Belgie hraničí s Francií (620 km) na jihu, s Lucemburskem (148 km) a Německem (167 km) na západě a s Nizozemskem (450 km) na severu. Ze severozápadu omývá Belgii Severní moře (66 km). Belgie je členskou zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).

V zemi jsou tři oficiální jazyky: nizozemština, francouzština a němčina. Kulturně, politicky a sociologicky se Belgie skládá ze dvou velkých společenství, nizozemsky mluvících Vlámů a frankofonních Valonů, v zemi žije také menší německá komunita. Belgická federace se skládá ze 3 společenství, rozdělených podle jazykového principu,

• Vlámského společenství (niz. Vlaamse Gemeenschap)
• Francouzského společenství Belgie (fr. Communauté française de Belgique)
• Německojazyčného společenství (něm. Deutschsprachige Gemeinschaft)

a ze 3 regionů, rozčleněných podle principu územního:

• Vlámsko (niz. Vlaams Gewest n. Vlaanderen)
• Valonsko (fr. Région Wallonne n. Wallonie)
• region Brusel (niz. Brussels Hoofdstedelijk Gewest, fr. Région de Bruxelles-Capitale, něm. Die Region Brüssel-Hauptstadt)

Každý region a každé společenství má svůj vlastní legislativní orgán – parlament, a orgán exekutivní – vládu (či radu), s výjimkou Vlámska a Vlámského společenství, které mají vládu i parlament dohromady. Včetně orgánů federálních tak v Belgii působí 6 vlád a 6 parlamentů zároveň.

Patronem Belgie je svatý Josef, národní heslo zní Jednota posiluje (niz. Eendracht maakt macht, fr. L'union fait la force, něm. Einigkeit macht stark)

[editovat] Geografie

Hlavní článek: Geografie Belgie

Geomorfologicky se Belgie dá rozdělit na 3 oblasti: pobřežní nížiny, rovinu (plató) v centrální části Belgie, a na hornaté Ardenny na jihovýchodě země. Nížiny při pobřeží sestávají převážně z písečných dun a tzv. polderů. Centrální rovina zabírá většinu Belgie. Je to jemně zvlněná oblast s úrodnou půdou, protkaná sítí mnoha vodních toků – mezi nejvýznamnější patří Mása (niz. Maas, fr. Meuse) a Šelda (niz. Schelde, fr. Escaut). Třetí oblast, Ardenny, je hornatá a zalesněná, s nepříliš úrodnou půdou a nevhodná pro zemědělství. Částečně zasahuje i do severní Francie. Nachází se zde nejvyšší bod Belgie, Signal de Botrange, o výšce 694 metrů.

Historicky se Belgie člení na 10 provincií.

Vlámsko na severu zahrnuje (od západu k východu):

• Západní Flandry
• Východní Flandry
• Vlámský Brabant
• Antverpy
• Limburk

Valonsko na jihu zahrnuje:

• Henegavsko
• Valonský Brabant
• Namur
• Lutych
• Lucembursko

Belgické klima je přímořské, spadá do mírného podnebného pásu. Srážky jsou časté ve všech ročních obdobích. Průmerná teplota v lednu je 3 °C, v červenci 18 °C. Průmerné srážky činí 65 milimetrů v lednu, v červenci 73 milimetrů.

Vzhledem k vysoké hustotě zalidnění (jedné z nejvyšších na světě) a ke svému umístění, musí Belgie čelit vážným ekologickým problémům. Například zpráva z roku 2003 ^[2] tvrdí, že kvalita říční vody v Belgii je nejhorší v Evropě a jednou z nejhorších v 122 zkoumaných zemí světa.

[editovat] Stručná historie

Hlavní článek: Dějiny Belgie

V nejstarších dobách obývalo Belgii několik různých keltských kmenů. V dobách římské říše byly tyto kmeny, nacházející se v oblasti mezi Severním mořem, Rýnem, Seinou a Marnou (tj. na jihu dnešního Nizozemska, v Belgii, severní Francii a na západě Německa), označovány latinským slovem Belgae, tedy Belgové. Odtud pochází název státu Belgie. Z genetického výzkumu však vyplývá, že dnešní Belgičané mají s dávnými Belgy pramálo společného.

Mezi první dobře zdokumentované události patří ovládnutí oblasti Římany v prvním století před naším letopočtem, v 5. století pak území dnešní Belgie osídlil germánský kmen Franků. Po rozpadu franské říše Karla Velikého došlo k rozdělení území mezi západofranskou říši Karla Holého a říši Lothara I. Hranici mezi oběma říšemi tvořil tok řeky Šeldy. V průběhu středověku se oblast postupně rozdrobila na množství drobných feudálních států, nicméne ve 14. a 15. století řadu z nich sjednotili burgundští vévodové. V 15. století tyto státy získaly určitou autonomii a začaly se označovat názvem Sedmnáct provincií.

Ke klíčovému zlomu došlo za Osmdesátileté války (1568–1648), která se v posledních třiceti letech kryla i s nám dobře známou Třicetiletou válkou (1618–1648). Zatímco severní Nizozemí si dokázalo uchovat nezávislost, jeho jižní část, dnešní Belgie, byla dobyta Španěly a připadla španělské, později rakouské větvi Habsburků. Na konci 18. století se Belgie nakrátko zmocnili Francouzi. Roku 1815, po Napoleonově porážce u Waterloo, se Belgie stala součástí Spojeného království nizozemského, jako nárazníkový stát mezi Francií a Nizozemskem. Po pěti letech vypukla v Bruselu revoluce a Belgie se tak roku 1830 stala nezávislou a neutrální konstituční monarchií. Jako první belgický král usedá na trůn o rok později Leopold I.

Během první i druhé světové války byla Belgie přes svoji deklarovanou neutralitu okupována Německem. V průběhu 20. století docházelo k různým třenicím mezi Vlámy a Valony, což nakonec vedlo k úpravám ústavy a přeměně Belgie ve federální stát (viz politický systém). Belgie je zakládajícím členem Evropského hospodářského společenství (EHS), Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratomu), které daly základ budoucí Evropské unii.

[editovat] Obyvatelstvo

Demografický vývoj Belgie (počet obyv. v tisících)

Belgie má vysokou hustotu zalidnění (342 obyv. na km²), v Evropě má vyšší pouze Nizozemsko a několik malých států, jako např. Monako. Nejvyšší hustotu zalidnění má oblast známá jako „vlámský diamant“, kterou vymezují aglomerace Bruselu, Antverp, Gentu a Lovaně. Další velká města jsou Lutych, Charleroi, Mons, Kortrijk, Bruggy, Hasselt a Namur. Nejnižší hustotu zalidnění mají Ardenny. Dne 1. ledna 2006 žilo v Belgii 10 511 382 lidí, z toho 6 078 600 ve Vlámsku, 3 413 978 ve Valonsku a 1 018 804 v Bruselském regionu.^[3] Belgie má velmi vysokou míru urbanizace – ve městech žije 97,2 % obyvatel (2005).^[4]

Značnou část belgické populace tvoří Vlámové (58 %) a Valoni (31 %).^[5] Zbývajících 11 % představují příslušníci dalších evropských národů (zvláště Italové, Francouzi a Němci), ale také přistěhovalci ze severní Afriky (zejména z Maroka a Alžírska) a z Turecka.

Po jazykové stránce je Belgie nejednotná. Nizozemsky mluví přibližně 60 % obyvatel, francouzsky 40 % a německy necelé 1 %.^[5] Brusel, ve kterém žije 8 % obyvatel, je oficiálně bilingvní (francouzsko-nizozemský). Původně se v Bruselu mluvilo převážně nizozemsky, avšak poté, co Belgie získala roku 1830 nezávislost, převládla v hlavním městě francouzština, která byla jediným oficiálním jazykem.

Jak vlámština (belgická varianta nizozemštiny), tak belgická francouzština vykazují drobné rozdíly ve slovní zásobě a sémantice oproti variantám užívaným v Nizozemsku a ve Francii. Mnoho lidí stále mluví dialekty nizozemštiny, naopak valonsky se mluví příležitostně a používají ji zejména starší lidé.

Odhaduje se, že 98 % dospělé populace je gramotných.^[6] Školní docházka je povinná od šesti do osmnácti let, ale mnoho Belgičanů studuje až do 23 let. V rámci zemí OECD má Belgie 3. nejvyšší procento lidí ve věku 18–21 let zapsaných na vyšší školu nebo univerzitu. Podíl lidí s funkční negramotností je však znepokojivý – v letech 1994–1998 činil 18,4 %.

[editovat] Politický systém

[editovat] Administrativní rozdělení

10 provincií tvoří 2 regiony a Brusel je 3. regionem:

Belgie se dělí na tři jazyková společenství a tři regiony.

Vlámské společenství	Francouzská komunita	Německojazyčné společenství
Vlámsko	Valonsko	Bruselský region

[editovat] Velká města

• Antverpy (448 709)
• Gent (226 220)
• Charleroi (200 578)
• Lutych (185 131)
• Brusel (136 730)
• Bruggy (116 836) (nl:Brugge)

[editovat] Kultura

[editovat] Slavní Belgičané

• Marc Dutroux
• Ambiorix
• Leo Baekeland
• Peter Benoit
• Jacques Brel
• Pieter Breughel
• Hendrik Conscience
• Adolf Daens
• César Franck
• Hergé
• Henri La Fontaine
• Gerardus Mercator
• Eddy Merckx
• Otec malomocných
• Paul Otlet
• Peter Paul Rubens
• Adolphe Sax
• Georges Simenon
• Simon Stevin
• Andreas Vesalius
• Jacky Ickx
• Raymond Ceulemans
• Toots Thielemans
• Paul Janssen
• Godfried van Bouillon

[editovat] Podívejte se též na

Související články obsahuje:  Portál Belgie

• Zeměpis
• Evropa
• Fiktivní vyhlášení vlámské nezávislosti

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Belgie

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova Belgie.

• Mapa Bruselu
• Oficiální stránky Flanderské turistické informační kanceláře v ČR

[editovat] Poznámky

1. ↑ podle FOD Economie - Algemene Directie Statistiek en Economische Informatie
2. ↑ Pearce, Fred (5. březen 2003). Sewage-laden Belgian water worst in world. New Scientist.
3. ↑ Oficiální statistiky
4. ↑ Míra urbanizace na stránkách OSN (2005)
5. ↑ ^{5,0 5,1} The World Factbook, CIA (2006)
6. ↑ Jazyky v Belgii na stránkách www.ethnologue.com

Belgie - Koninkrijk België - Royaume de Belgique (B)
Provincie vlámského regionu a jejich správní centra: Antverpy (Antverpy) | Limburk (Hasselt) | Vlámský Brabant (Leuven) | Východní Flandry (Gent) | Západní Flandry (Brugge)
Provincie valonského regionu a jejich správní centra: Henegavsko (Mons) | Lutych (Lutych) | Lucembursko (Arlon) | Namur (Namur) | Valonský Brabant (Wavre)
Bruselský region (Brusel)

Evropská unie (EU)

Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Irsko • Itálie • Kypr • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Německo • Nizozemsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Švédsko

Severoatlantická aliance (NATO)

Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Francie • Island • Itálie • Kanada • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Turecko • USA

Státy a území v Evropě

Albánie • Andorra • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)