Lipan podhorní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Lipan podhorní |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Lipan podhorní
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Thymallus thymallus L., 1758 |
Lipan podhorní (Thymallus thymallus, Linné, 1758) je zachráněný druh našich ryb. Lipan podhorní je v současné době jeden z nejhojnějších druhů ryb ve středních a horních částech našich vodních toků s charakterem lipanového, pstruhového a zčásti i parmového pásma. Rozšíření a početnost populací tohoto druhu v našich vodách je již na takové úrovni, že jeho existence v Česku není ohrožena Tento příznivý vývoj v posledních 25 letech je výsledkem úspěšného rybářského obhospodařování našich volných vod a umělého chovu tohoto druhu.
Obsah |
[editovat] Rozšíření a početnost
Žije v Evropě. Jižní hranice původního rozšíření byla zhruba shodná s hranicí jižního okraje čtvrtohorního zalednění (45. rovnoběžka s. š.). Severně od této hranice se lipan vyskytuje ve většině zemí Evropy včetně Anglie. Na východě tvoří přirozenou hranici jeho areálu hřeben Uralu. Nežije v jihozápadní Francii, ve Španělsku, v Portugalsku, ve střední a jižní Itálii, na větší části Balkánského poloostrova a v jižních oblastech evropské části Ruska. V důsledku umělého vysazování se původní areál tohoto druhu v Evropě podstatně změnil. Někteří autoři řadí populace žijící na Sibiři, Aljašce a v Kanadě ke stejnému druhu a považují je pouze za poddruhy druhu lipan podhorní.
V Československu patří lipan podhorní k původní fauně. Koncem minulého století patřil v našich vodách jen k nehojným až vzácným rybám. V Čechách osídloval koncem minulého století toky v celkové délce pouze okolo 270 km. Podle odhadu se v padesátých letech tohoto století lipan podhorní vyskytoval v Čechách ve 410 km toků, na Moravě ve 150 km a na Slovensku v 570 km toků. Jeho početnost i výskyt v letech 1950 až 1960 měly silně klesající tendenci. Po roce 1960 se V Česku začalo s intenzívním chovem a vysazováním násad do vhodných vod. U tohoto ohroženého druhu se celkem rychle podařilo zvýšit stavy populací. Lipan podhorní se rozšířil i do toků, kde původně nežil, a šíří se dále. V současné době osídluje v Čechách 890 km vodních toků, na Moravě 600 km a na Slovensku rovněž asi 600 km.
[editovat] Stanoviště
V Česku většinou středně velké toky, úseky, kde se střídají proudivá místa na mělkých prazích a brodech s hlubší a klidnější vodou a s táhlými pláněmi, ale i menší tůně. Lipan se zdržuje u štěrkopísčitého, místy i kamenitého dna. Jeho nároky na stanoviště jsou natolik charakteristické, že typické úseky toků byly označeny jako tzv. lipanové pásmo.
[editovat] Biologie
V našich podmínkách je lipan převážně krátkověkou rybou, která se dožívá obvykle 3 až 5 roků života. Dorůstá 30 až 50 cm délky (výjimečně i 60 cm); hmotnost se pohybuje obvykle do 1 kg, vzácně dosahuje až 2,5 kg. Ryba roste velmi dobře: ve 3 letech dorůstá 25 až 30 cm, v 5 letech až 35 cm délky. Pohlavně dospívá ve druhém až čtvrtém roce. Tře se v druhé polovině dubna a v první polovině května, při teplotách vody 7 až 10 °C. Trdliště jsou v peřejnatých mfstech se štěrkopísčitým dnem. Tření probíhá v párech. Jikry ukládané na dno toku jsou zčásti pokryty pískem a štěrkem. Průměrná relativní plodnost dosahuje 10 až 15 tisíc jiker na 1 kg hmotnosti samice. U lipana podhorního je plně zajištěn umělý výtěr, včetně uzavřeného chovu s produkcí násad (převážně ročků) pro zarybňování volných vod.
[editovat] Potrava
Její hlavní potravou jsou živočichové žijíci na dně, v menším počtu organismy pocházející z náletu. Lipan se živí především vývojovými stadii pakomárů, chrostíků a jepic, z měkkýšů kamomilem říčním a také dalšími vodními bezobratlými.
[editovat] Hodnota druhu
Lipan podhorní patří v Česku k hospodářsky nejvýznamnějším rybám a ve pstruhových vodách je vedle pstruha obecného hlavním druhem. Má vysokou sportovní rybářskou hodnotu. Ročně se v Česku loví na udici asi 150 000 těchto ryb o hmotnosti okolo 50 tun.
[editovat] Ochrana
Podle rybářského řádu je její lov regulován. V českých zemích je hájena od 1. prosince dó 31. května, na Slovensku od 1. ledna do 31. května. Minimální lovná míra je 27 cm celkové délky.
