Sibiř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sibiř

Sibiř je území v Rusku, ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím. Sibiř zaujímá většinu rozlohy Ruské federace, (asi 10 mil. km²). V širším slova smyslu se však k Sibiři někdy počítá i území mezi Verchojanským pohořím a Tichým oceánem. Známá je hlavně silně kontinentálním podnebí a velkým nerostným bohatstvím. Je velice řídce osídlena a mnoho oblastí je dostupno pouze nebo především letecky. Vyjímku tvoří oblasti přiléhající k Transsibiřské magistrále, mohutným říčním tokům nebo k Severnímu ledovému oceánu (v letním období).

[editovat] Přírodní poměry

Většina území Sibiře je pokryta tajgou a četnými mokřady. Na západě území se nachází Západosibiřská rovina a Středosibiřská plošina, ostatní části Sibiře jsou hornatné. Z jihu na sever protékají Sibiří tři veletoky – Ob, Jenisej a Lena. Velká část půdy je tvořena permafrostem, což ztěžuje těžbu surovin. Nejvyšší hora je Belucha, ležící na hornatém jihu u hranice s Kazachstánem.

Podnebí je převážně kontinentální, na nejzazším severu subarktické až arktické. V zimě dosahují teploty až −60 °C, převážně na jihu však neklesají pod −30 °C. S příchodem jara ale dochází k prudké změně, léta jsou mírná, s teplotou dosahující občas i přes 20 °C. Vzhledem k četným mokřadům zakomponovaným do tajgy jsou některé oblasti v létě značně nepřátelské snesitelnému životu díky obrovskému množství obtížného hmyzu. V těchto mokřadech je pravděpodobně vázáno mnoho methanu, což by mohlo způsobit problémy v souvislosti s globálním oteplováním.

[editovat] Obyvatelé

Obyvatele Sibiře tvoří velké množství národností, hlavně přistěhovalí Rusové – kteří žijí v průmyslových městech na jihu, dále ale také Něnci, Evenové, Evenkové, Jakuti a další – ti mají svoje autonomní republiky a okruhy. Ačkoliv se zde rozšířilo pravoslavné křesťanství, spousty od civilizace odříznutých kmenů praktikují stále svá animistická náboženství.

[editovat] Ekonomika

V severní části Sibiře se těží téměř všechny nerostné suroviny, rozsáhlá je též těžba dřeva a lov. Většina surovin se převáží na jih do průmyslových oblastí ke zpracování, případně se vyvážejí do evropské části Ruska nebo přes Severní ledový a Tichý oceán na východ do Japonska, USA a Kanady. Města jsou zásobována energií převážně z tepených elektráren, velký podíl má ale také produkce velkých vodních elektráren (Bratsk, Zeja, Černyševskij). Z ekonomického i enviromentálního hlediska hraje klíčovou úlohu těžba ropy, ovšem ropovody vedoucí Sibiří jsou převážně v dezolátním stavu, což se projevuje značnými ztrátami ropy přepravě a s tím souvisejícími těžkými poškozeními životního prostředí okolo trasy ropovodu.

[editovat] Doprava

Naprosto stěžejní dopravní tepnou Sibiře je Transsibiřská magistrála, postavená na začátku 20. století (s některými nedávno otevřenými novými úseky). Ta spojuje téměř všechna průmyslová města (výjimkou jsou Barnaul a Novokuzněck). Ve větších městech jsou i letiště. Po Bajkalském jezeře je také provozována vodní plavba (do roku 1911 převoz vlaků).