Lovozero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lovozero (rusky: Ловозеро) je jezero v Murmanské oblasti na jihu poloostrova Kola v severozápadním Rusku. Na východě zasahuje k masívu Lovozerských tunder. Má rozlohu 208,5 km² a je protáhlé ze severu na jih. Je třetí největší na poloostrově.

Jezero je tektonického původu. Má členité pobřeží a velké množství poloostrovů a ostrovů. Dělí se na severní, střední a jižní část, které jsou spojené úzkými průlivy. Je protáhlé z jihu na sever.

Na jezeře bývají často silné dlouhotrvající větry, vytvářející velkou vlnu. Směr větrů je ze severu na jih nebo naopak a vznikají velmi náhle. Průměrná hloubka je 5,7 m a maximální 35 m. Kolísání úrovně hladiny je 1,55 m. Vyšší úroveň je v květnu až červnu a nižší před rozmrznutím. Zamrzá v říjnu nebo na začátku listopadu a rozmrzá v dubnu nebo na začátku května.

Ze zátoky Moktaguby (Моткагубa) u západního břehu jižní části Lovozera je to jen 4 km k Sejdozeru, které je obklopené ze tří stran skalnatými břehy je jedno z nejkrásnějších jezer na Kolském poloostrově. Na jižním konci se do Lovozera vtéká řeka Caga. Na severním konci odtéká řeka Voroňja do Barentsova moře

Na severním břehu leží stejnojmenná vesnice, na kraji ní protéká řeka Virma. Ta ústí do nevelkého mělkého Popovského jezera s nízkými břehy. To je spojené širokým průtokem z Lovozerem.

V r 1970 byla na jezeře postavena Serebrjanská hydroelektrárna a tak bylo Lovozero přeměněno na přehradu.

[editovat] Externí odkazy

• Vodácký průvodce – rusky
• Velká sovětská encyklopedie – rusky
• Vesnice Lovozero na mapě