Ruština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ruština (Русский язык)

Rozšíření:

Rusko, Čína, Izrael, Kyrgyzstán, Mongolsko, Spojené státy a bývalé republiky SSSR

Počet mluvčích:

145,032 milionů

Klasifikace:

Indoevropské jazyky
- Slovanské jazyky
  - Východoslovanské jazyky

Písmo:

Cyrilice

Postavení

Regulátor:

Ruská akademie věd (Росси́йская Акаде́мия Нау́к)

Úřední jazyk:

Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Krym (Ukrajina), Abcházie a Jižní Osetie (Gruzie), Podněstří a Gagauzie (Moldávie)
uznávána jako jazyk menšiny v Číně
jeden ze 6 jazyků OSN

Kódy

ISO 639-1:

ISO 639-2:

rus (B)

rus (T)

SIL:

RUS

Wikipedie

ru.wikipedia.org

Ruština ( russkij jazyk) je nejužívanější slovanský jazyk.

Obsah

1 Rozšíření
2 Historie
3 Abeceda a výslovnost
4 Gramatika
5 Slovní zásoba
6 Vzorový text
- 6.1 Všeobecná deklarace lidských práv
7 Podívejte se také na
8 Externí odkazy

[editovat] Rozšíření

Jako úřední i dorozumívací jazyk carského Ruska se ruština rozšířila po obrovské rozloze východní Evropy a severní Asie. Významné rusky mluvící menšiny žijí i v mnoha jinak neruských zemích, které po rozpadu Sovětského svazu získaly nezávislost.

V dobách studené války se ruština stala hlavním dorozumívacím jazykem zemí Varšavské smlouvy a RVHP, v řadě z nich se povinně vyučovala na školách (např. v Československu do roku 1990. I v zemích nespadajících do sovětského bloku byla ruština nejčastěji voleným cizím jazykem ze slovanských jazyků.

Kvůli svému politickému významu se ruština stala i jedním ze šesti úředních jazyků Organizace spojených národů.

[editovat] Historie

Od 10. století se na ruském území spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ruština jako lidový jazyk se objevovala paralelně s ní v kronikách, právních a správních dokumentech.

Vliv církevní slovanštiny slábl od 17. století, kdy stoupal význam Moskvy a prosazoval se jazyk z jejího okolí. Na začátku 18. století došlo k reformě spisovné ruštiny, včetně úpravy cyrilice na tzv. graždanku. V 19. století došlo k největšímu rozkvětu klasické ruské literatury.

V roce 1917 došlo k pravopisné reformě, která mj. opět zjednodušila písmo.

[editovat] Abeceda a výslovnost

Ruština se píše cyrilicí. Ruská abeceda se též nazývá azbuka a obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké:

malé:

přepis:

šč

výslovnost:

šč

tvrdý znak

měkký znak

Na rozdíl od češtiny Rusové rozlišují výslovnost měkkého a tvrdého I/Y.
Měkký znak a Е, И, Ю, Я změkčují předcházející souhlásku, např. дети se čte [ďeťi], мать se čte [mať]. V takových případech se počáteční [j] z výslovnosti trochu ztrácí, „vyčerpá“ se na změkčení.
Tvrdý znak se používá výjimečně pro vyznačení švu mezi předponou a kmenem, kde naopak ke změkčování docházet nemá: въезд čti [vjezd].
Silový přízvuk je na různých slabikách, v písmu se však nerozlišuje (s výjimkou jazykových učebnic, slovníků apod.)
Nepřízvučné О se čte skoro jako [a], např. свобода čti [svabóda].
Ё je přízvučné Е a Rusové ho v písmu zřídka odlišují. Pokud by nevznikla nejednoznačnost ve významu slova, píší místo něj Е.

Na rozdíl od sousední běloruštiny a ukrajinštiny, v ruštině se praslovanské [g] nezměnilo na [h].

[editovat] Gramatika

Ve spisovném projevu se nevypouští podmět, musí na jeho místě být alespoň osobní zájmeno.
V minulém čase chybí pomocné sloveso být (я написал = ja napisal = napsal jsem).
V přítomném čase chybí spona (он дурак = on durak = je to hlupák).
Před přízvukem měníme na o nebo a.

[editovat] Slovní zásoba

Ve starší slovní zásobě jsou výpůjčky z turkických jazyků (лошадь = lošad' = kůň; кабан = kaban = kanec; казан = kazan = kotel). V novější zásobě se objevují slova přejatá z němčiny, francouzštiny a angličtiny.

[editovat] Vzorový text

[editovat] Všeobecná deklarace lidských práv

rusky	Все люди рождаются свободными и равными в своем достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства.
přepis	Vse ljudi roždajutsja svobodnymi i ravnymi v svoem dostoinstve i pravah. Oni nadeleny razumom i sovest'ju i dolžny postupat' v otnošenii drug druga v duhe bratstva.
přepis na MFA	[fsʲe ˈlʲudʲə rʌʒˠˈdaytʦə svʌˈbodnɨmʲə: ˈravnəmʲə f svʌˈjøm dʌˈstoi̯nstvʲə: prʌˈvax
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy

Jazykový portál

Slovanské jazyky
Západoslovanské: česko-slovenské (čeština \| slovenština \| knaanština) \| lužickosrbské (hornolužická srbština \| dolnolužická srbština) \| lechické (polština \| pomořanština (kašubština \| slovinčtina) \| polabština)
Jihoslovanské: západní (srbochorvatština (chorvatština \| srbština \| bosenština \| černohorština) \| slovinština) \| východní (makedonština \| bulharština \| staroslověnština)
Východoslovanské: běloruština \| ukrajinština \| rusínština \| ruština

Citováno z „http://cs.wikipedia.org../../../r/u/%C5%A1/Ru%C5%A1tina.html“

Kategorie: Slovanské jazyky | Jazyky Ruska | Jazyky OSN | Jazyky Asie