Lubomír Štrougal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lubomír Štrougal (* 19.října 1924 Veselí nad Lužnicí) byl dlouholetý komunistický funkcionář, československý premiér v letech 1970–1988.

Obsah 1 Původ a kariéra 2 Působení během okupace 1968 3 Období normalizace 4 Konec politické kariéry

[editovat] Původ a kariéra

Lubomír Štrougal pocházel z levicově orientované rodiny - jeho otec zakládal organizaci KSČ ve Veselí nad Lužnicí a během Druhé světové války byl popraven německými okupanty. Po válce absolvoval Lubomír Štrougal Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.

Již od roku 1948 pracoval v krajském vedení KSČ v Českých Budějovicích, od roku 1957 jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSČ pro Jihočeský kraj. V roce 1958 byl zvolen do Ústředního výboru KSČ.

V letech 1959 - 1961 pracoval jako ministr zemědělství v československé vládě, důležitější ale byla doba 1961 - 1965 na postu ministra vnitra. V komunistickém režimu se jednalo o klíčové ministerstvo, předpokládá se, že zde Lubomír Štrougal získal některé důležité kontakty v bezpečnostních složkách, které mu pomohly v jeho další kariéře.

[editovat] Působení během okupace 1968

V roce 1968 po sovětské okupaci řídil jako místopředseda vládu v době, kterou premiér Oldřich Černík trávil nedobrovolně na jednání se sovětským vedením v Moskvě. Štrougal odmítl pozici ve zrádcovské vládě, kterou se snažil sestavit Alojz Indra - vláda pod jeho vedením se naopak profilovala (alespoň slovně) jako odpůrce okupace.

Po příchodu Gustáva Husáka do čela KSČ Štrougal obrátil, přijal post v Husákově novém prosovětském vedení a stal se jedním z hlavním představitelů politiky „normalizace“ v následujících dvaceti letech.

[editovat] Období normalizace

Lubomír Štrougal byl dvacet let (1968 - 1988 členem nejužšího vedení KSČ a osmnáct let 1970 - 1988 předsedou federální československé vlády.

Vedle Gustáva Husáka se stal nejznámější tváři spojenou s normalizací ve všech jejích aspektech nesvobody, cenzury, každodenního nátlaku na oponenty a v osmdesátých letech také stále patrnější ekonomické stagnace.

Po nástupu Michaila Gorbačova k moci v SSSR stál Lubomír Štrougal na straně reforem a přestavby, jeho křídlo ale vnitrostranický boj prohrálo. Ze sovětské perestrojky se stala v Československu fraška existující pouze v projevech komunistických funkcionářů a Štrougal byl nucen v roce 1988 opustit post předsedy vlády a následně i předsednictvo Ústředního výboru KSČ.

[editovat] Konec politické kariéry

Po listopadových událostech roku 1989 kandidoval Štrougal na pozici předsedy KSČ, ale neuspěl. V prosinci 1989 mizí z veřejného života a začátkem roku 1990 je vyloučen jako z KSČ.

Během devadesátých let je neúspěšně obviněn z trestných činů v souvislosti se svým působením ve funkci předsedy vlády.