Univerzita Karlova
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Univerzita Karlova v Praze (Universitas Carolina) je jedna z nejstarších evropských univerzit, nejstarší ve střední Evropě a přední české vysoké učení, které se skládá z 17 fakult sídlících především v Praze, 2 sídlí v Hradci Králové, 1 v Plzni.
Obsah |
[editovat] Založení
Kdy přesně byla založena (tj. který ze dvou komplementárních právních aktů je primární pro její formální existenci), je předmětem sporů. Většina literatury od doby vydání Ottova slovníku naučného a to údajně v souvislosti s rozvojem proticírkevních nálad v 19. století, uvádí 7. duben 1348. To se však zdá být mylným určením, ve stejný den totiž udělil Karel IV. Univerzitě Karlově imunitu před zásahy světské moci, což je mylně interpretováno jako její založení. Univerzita Karlova, nejstarší univerzita na sever od Alp, byla jako každá církevní korporace založena rozhodnutím církve, v tomto případě bulou Klementa VI., potvrzenou v Avignonu 26. ledna 1347.
Univerzita byla založena jako úplná, tj. se všemi 4 fakultami – přípravnou fakultou svobodných umění (dnešní Filozofickou) a pokračovacími fakultami právnickou, lékařskou a teologickou.
Na Univerzitě působily 4 národy: český, bavorský, saský a polský. V roce 1403 bylo na univerzitě zakázáno šířit učení Johna Wyclifa, které však získávalo stále větší popularitu. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch Čechů, což vedlo k odchodu některých profesorů a studentů na univerzitu v Lipsku.
[editovat] Název
Pražská univerzita původně žádný název neměla. Brzy se však vžil název Universita Karlova. Po spojení Karolina a Klementina univerzita přijala název Universita Karlo-Ferdinandova. V roce 1882 byla zákonem č. 24/1882 ř. z. rozdělena na dvě části. Jedna se jmenovala „Česká universita Karlo-Ferdinandova“ a druhá „Německá universita Karlo-Ferdinandova“.
Zákon č. 135/1920 Sb. z. a n., o poměru pražských univerzit, pak v § 1 al. 2 stanovil: „Jména obou pražských universit, ustanovená zákonem ze dne 28. února 1882, č. 24 ř. z.: „Česká universita Karlo-Ferdinandova“ a „Německá universita Karlo-Ferdinandova“ se zrušují. České univerzitě vrací se jméno „Universita Karlova“. O jménu německé university rozhodne se zvláštním zákonem.“
Podle zákona 172/1990 se univerzita od roku 1990 nazývá „Univerzita Karlova v Praze“, zákon č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdil.
Identifikační číslo univerzity (IČ) je 00216208.
[editovat] Dnešní stav
UK připravuje odborníky pro širokou oblast humanitních věd, přírodních věd a věd o umění, dál teology, fyziky a matematiky, právníky, lékaře, farmaceuty, filology, tlumočníky a překladatele, knihovníky, žurnalisty, učitele aj.
Univerzita má v současnosti (asi 2004–2006) kolem 42 000 (z toho přes 6000 doktorandů) studentů studujících ve 270 studijních programech a asi 600 oborech, počet vysokoškolských studentů představuje přibližně pětinu všech studentů v Česku. Akademických pracovníků má Univerzita kolem 3500.
Příjem Univerzity je kolem 6 mld. Kč (2005).
Univerzita své akademické obci rovněž poskytuje řadu podpůrných služeb (ubytování, stravování, vydavatelská činnost, knihovny), které jsou však často kritizovány jako zkostnatělé a nevyhovující a to i v porovnání s jinými (i podstatně méně významnými) univerzitami v Česku.
[editovat] Slavní absolventi
| Fakulty Univerzity Karlovy |
|---|
| Katolická teologická fakulta |
| Evangelická teologická fakulta |
| Husitská teologická fakulta |
| Právnická fakulta |
| 1. lékařská fakulta |
| 2. lékařská fakulta |
| 3. lékařská fakulta |
| Lékařská fakulta v Plzni |
| Lékařská fakulta v Hradci Králové |
| Farmaceutická fakulta v Hradci Králové |
| Filozofická fakulta |
| Přírodovědecká fakulta |
| Matematicko-fyzikální fakulta |
| Pedagogická fakulta |
| Fakulta sociálních věd |
| Fakulta tělesné výchovy a sportu |
| Fakulta humanitních studií |
- Edvard Beneš (1884–1948), sociolog a 2. prezident Československa
- Václav Bělohradský (* 1944), filozof a sociolog
- Bernard Bolzano (1781–1848), matematik a filozof
- Max Brod (1884–1968), německy píšící pražský spisovatel
- Karel Čapek (1890–1938), spisovatel
- Eduard Čech (1893–1960), matematik
- Carl Ferdinand Cori (1896–1984), biochemik, nositel Nobelovy ceny
- Gerty Cori (1896–1957), biochemik, nositel Nobelovy ceny
- Josef Dobrovský (1753–1829), filolog a historik
- Jaroslav Heyrovský (1890–1967), chemik, nositel Nobelovy ceny
- Bohumil Hrabal (1914–1997), spisovatel
- Jan Hus (1369–1415), náboženský myslitel a reformátor
- Jan Janský (1873–1921), objevitel krevních typů
- Franz Kafka (1883–1924), spisovatel
- Karel I. (1887–1922), poslední rakouský císař a poslední český král
- Egon Erwin Kisch (1885–1948), německy píšící pražský spisovatel a novinář
- Luboš Kohoutek (* 1935), astronom
- Jiří Krupička (* 1913), geolog a spisovatel
- Milan Kundera (* 1929), spisovatel
- Jan Marek Marci (1595–1697), doktor
- George Placzek (1905–1955), fyzik
- Jan Evangelista Purkyně (1787–1869), fyziolog
- Ota Šik (1919–2004), ekonom
- Ferdinand Stoliczka (1838–1874), paleontolog
- Nikola Tesla (1856–1943), vynálezce, fyzik
- Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel
- Max Wertheimer (1880–1943), psycholog
[editovat] Organizační struktura
[editovat] Fakulty
- Katolická teologická fakulta
- Evangelická teologická fakulta
- Husitská teologická fakulta
- Právnická fakulta
- 1. lékařská fakulta
- 2. lékařská fakulta
- 3. lékařská fakulta
- Lékařská fakulta v Plzni
- Lékařská fakulta v Hradci Králové
- Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
- Filozofická fakulta
- Přírodovědecká fakulta
- Matematicko-fyzikální fakulta
- Pedagogická fakulta
- Fakulta sociálních věd
- Fakulta tělesné výchovy a sportu
- Fakulta humanitních studií
[editovat] Další součásti
[editovat] Vysokoškolské ústavy
- Ústav dějin UK a Archiv UK
- Centrum pro teoretická studia
- Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE)
[editovat] Jiná pracoviště
- Ústav výpočetní techniky
- Evropské informační středisko
- Ústav jazykové a odborné přípravy
- Ústřední knihovna
- Centrum pro otázky životního prostředí
- Agentura Rady vysokých škol
[editovat] Účelová zařízení
- Koleje a menzy
- Arcibiskupský seminář
- Nakladatelství Karolinum
- Správa budov a zařízení
- Sportovní centrum
[editovat] Reference
- Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, 40 pp.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
- www.cuni.cz – Oficiální stránky
- http://www.cuni.cz/UK-1391.html
- Recenze historické práce obhajující datum 1347
| Veřejné vysoké školy v Česku |
|---|
| Akademie múzických umění | Akademie výtvarných umění | Česká zemědělská univerzita v Praze | České vysoké učení technické v Praze | Janáčkova akademie múzických umění | Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích | Masarykova univerzita | Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně | Ostravská univerzita | Slezská univerzita v Opavě | Technická univerzita v Liberci | Univerzita Hradec Králové | Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem | Univerzita Karlova v Praze | Univerzita Palackého v Olomouci | Univerzita Pardubice | Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně | Veterinární a farmaceutická univerzita Brno | Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava | Vysoká škola chemicko-technologická v Praze | Vysoká škola ekonomická v Praze | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze | Vysoké učení technické v Brně | Západočeská univerzita v Plzni |
