Magnetická susceptibilita
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Magnetická susceptibilita je fyzikální veličina, která popisuje chování materiálu ve vnějším magnetickém poli.
Značka: χm, někdy také κ nebo K
Základní jednotka: - (je to bezrozměrná veličina)
Výpočet: , kde M je magnetizace a H intenzita magnetického pole. Obě uvedené veličiny se měří v ampérech na metr.
Pomocí susceptibility lze definovat magnetickou indukci B jako:
- , kde μ0 je permeabilita vakua a (1 + χm) = μr relativní permeabilita daného materiálu.
[editovat] Rozdělení látek podle magnetické susceptibility
Podle hodnoty magnetické susceptibility lze rozdělit materiály na:
- diamagnetické, pro ně − 1 < χm < 0
- paramagnetické, pokud
- feromagnetické, jestliže .