Maxmilián II. Emanuel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maximilián II. Maria Emanuel Kajetán (11. července 1662, Mnichov - 26. února 1726, tamtéž), známý též jako Modrý kurfiřt, byl vévodou a kurfiřtem bavorským z rodu Wittelsbachů, místodržícím Španělského Nizozemí (1692-1706) a jedním z uznávaných vojevůdců své doby.
Byl synem bavorského kurfiřta Ferdinanda Marii a savojské princezny Henrietty Adléty. Jeho otec zemřel již roku 1679 a Maxmilián Emanuel se tak ujal vlády v Bavorsku ještě jako mladík. Již o čtyři roky později se jako spojenec Habsburků angažoval ve válkách s Osmanskou říší (statečnost při dobývání Bělehradu v roce 1688 mu vynesla přezdívku Modrý kurfiřt podle oblíbené barvy jeho uniformy) a od roku 1692 zastával post guvernéra Španělského Nizozemí.
Z habsburského rodu pocházela i jeho první manželka Marie Antonie, dcera císaře Leopolda I., která mu v sedmiletém svazku porodila tři syny. Všichni však zemřeli v útlém věku, přičemž smrt nejmladšího z nich, Josefa Ferdinanda (1692-99) který byl předurčen stát se španělským králem po svém bezdětném prastrýci Karlovi II., byla jednou z příčin válek o španělské dědictví.
Jeho nezkrotné mocenské ambice jej v těchto válkách přivedly do tábora habsburských protivníků, vedeného Francií. Po bitvě u Höchstädtu (1704), v níž byla bavorsko-francouzská vojska poražena britsko-holandsko-habsburskou koalicí přišel o Bavorsko a tento stav byl potvrzen poté, co jej vévoda z Marlborough rozdrtil v bitvě u Ramillies (1706), pročež Britové s Holanďany obsadili i Španělské Nizozemí. Faktickou vládu v Bavorsku získal zpět až v roce 1714.
Maxmiliánovým nástupcem se stal syn z jeho druhého manželství s Terezií Kunhutou Sobieskou (dcerou polského krále Jana III.) Karel Albrecht, budoucí císař římský a na krátkou dobu i (proti-)král český.
| Předchůdce: | 1679–1726 | Nástupce: |
| Ferdinand Maria | Maxmilián II. Emanuel | Karel VII. Bavorský |
