Mikronésie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o Federativních státech Mikronésie. O regionu pojednává článek Mikronésie (region).

Federated States of Micronesia Federativní státy Mikronésie
vlajka znak

Rozloha	702 km² (190. na světě) z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel	108 105 (193. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	154 / km² (68. na světě)
Jazyk	angličtina (úřední) a další domorodé jazyky
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	římští katolíci 50%, protestanti 47%
Nejvyšší bod	Dolohmwar (Totolom) (791 m n. m.)
Hlavní město	Palikir
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Joseph J. Urusemal
Viceprezident	Redley Killion
Hymna	Patriots of Micronesia
Vznik	3. listopadu 1986 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Spojenými státy)
Měna	americký dolar (USD)
ISO 3166-1	583 FSM FM
MPZ	FSM
Doména	.fm
Telefon	+691
Časové pásmo	UTC +10

Federativní státy Mikronésie jsou republikou, suverénním státem ve volném společenstí se Spojenými státy americkými, nacházejícím se severovýchodně od Papuy-Nové Guineje v Tichém oceánu.

Mironésie byla původně součástí Poručenského území Tichomořské ostrovy, poručenského území OSN pod správou USA. V roce 1979 se osamostatnila v rámci poručnického území a v roce 1986 získala nezávislost na základě Dohody o volném přidružení s USA.

Stát Mikronésie je součástí stejnojmenného regionu, který je tvořen stovkami malých ostrovů rozdělených do sedmi teritorií.

Obsah

1 Historie
2 Geografie
- 2.1 Hlavní ostrovy Mikronésie
3 Hospodářství
4 Obyvatelstvo
- 4.1 Největší města
5 Reference

[editovat] Historie

Mikronésie byla osídlena před více než 4 000 lety. Původní decentralizovaný rodový systém se vyvynul v ekonomicky a nábožensky centralizované impérium se sídlem na ostrově Yap.

V okolí Nan Madol, který se díky umístění na umělých ostrovech propojených sítí kanálů část nazývá Benátkami Pacifiku, který byl v době centralistické vlády Sadelurské dynastie v letech 500 až 1500 opužíván obřadní a správní cenrtum žilo dle odhadů kolem 25 000 lidí. Po roce 1500 se centralistický systém vlády v oblasti Pohnpei rozpadl.

Pro Evropu objevili oblast dnešní Mikronésie Portugalci. V 16. století oblast ovládalo Španělsko. V roce 1899 byla podstoupena Německu a od roku 1914 Japonsku. Od roku 1949 byla pod správou OSN vykonávanou USA jako součást Poručenského území Tichomořské ostrovy.

Během druhé světové války zde byla umístěna větší část Japonské flotily. V roce 1944 během operace Hailstone byly Japonské síly zničeny.

10. května 1979 se čtyři oblasti Poručnického území Tichomořské ostrovy spojilo a vytvořilo současný státní celek. V roce 1986 uzavřela federace dohodu o volném přidružení k USA, která měnila dosavadní status v oblasti Mikronéské bezpečnosti z poručnictví na nezávislost.

Vlajka Mikronésie je modrá, protože jsou její ostrovy obklopeny mořem a její čtyři hvězdy prezetují členy federace.

[editovat] Geografie

Mapa Federativních států Mikronésie

Mirkonésie tvoří 607 ostrovů roztroušených v oblasti skoro 3 tisíc kilometrů. Čtyři střediska ostrovů Yap, Chuuk (do roku 1990 Truk), Pohnpei (do listopadu 1984 Ponape) a Kosrae jsou zároveň jednotlivými federativními státy. Hlavní město je Palikir na ostrově Pohnpei.

[editovat] Hlavní ostrovy Mikronésie

(od východu na západ)

Ngulu
Yap
Sorol
Fais
Eauripik
Woleai
Gaferut
Lamotrek
Pigailoe
Satawal
Pikelot
Pulusuk
Puluwat
Pulap
Ulul
Namonuito
Fayu
Truk
Hall
Murilo
Losap
Namoluk
Mortlockovy ostrovy
Satawan
Kapingamarangi
Nukuoro
Oroluk
Ngatik
Pakin
Mokil

[editovat] Hospodářství

Velký rozvoj zaznamenává zemědlství. Pěstují se zde banány, batáty, kokosové palmy, maniok, pepř a taro. Část obyvatel se zabývá rybolovem. Chov zde není příliš rozšířen, chovají se drůbež a prasata. Jedinou nerostnou surovinou, která se zde těží, jsou kvalitní fosfáty. Velké příjmy do státní pokladny plynou z ruk USA. Američané zde totiž mají své vojenské základny a platí za ně nájem.

[editovat] Obyvatelstvo

Původní obyvatelé Mikronésie jsou Mikronésané. Usadili se zde už před 4 000 lety. Byli to výborní mořeplavci a zabývali se rybolovem, zemědělstvím a tkalcovstvím, hrnčířstvím a pletením košů. Zakládali dokonce i rané státy. Střední délka života mužů v součastnosti činí 67,7 let, u žen 71,3 let.