Chile

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

República de Chile Chilská republika
vlajka znak

Rozloha	756 950 km² (39. na světě) z toho 1 % vody
Počet obyvatel	15 980 912 (60. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	21 / km² (187. na světě)
Jazyk	španělština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	římští katolíci 89%, protestanti 11%, židé NEGL%
Nejvyšší bod	Nevado Ojos del Salado (6880 m n. m.)
Hlavní město	Santiago de Chile
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Michelle Bachelet Jeria
Předseda vlády	zastává prezident Michelle Bachelet Jeria
Hymna	Canción Nacional
Vznik	18. září 1810 (nezávislost na Španělsku)
Měna	chilské peso (CLP)
ISO 3166-1	152 CHL CL
MPZ	RCH
Doména	.cl
Telefon	56
Časové pásmo	UTC -6, -4

Chile je stát v Jižní Americe, který se nachází v dlouhém pásu mezi pohořím Andy a Pacifickým oceánem. Jeho sousedy jsou Argentina, Bolívie a Peru.

[editovat] Historie

Přibližně před 10 000 lety přišli do oblasti první domorodí obyvatelé, kteří osídlili úrodné oblasti v údolích okolo pobřeží Tichého oceánu. V následujícím období však došlo k expanzi Inků, kteří si oblast podmanili.

V roce 1520 oblast navštívil Fernando Magellan během své cesty kolem světa. V další objevitelské vlně Evropanů sem pronikl v čele španělských conquistadorů Diego de Almagro, který sem dorazil z Peru ve vidině zlatého bohatství. A připojily zdejší uzemí k špenělskému místokrálovství Peru.

Roku 1818 vyhlásila Chile nezávislost. V zemi proběhla občanská válka, vládlo několik diktátorů. V letech 1879-1883 v tichomořské válce odřízla Bolívii přístup k moři, a zikala tak provincii bohatou na ledek.

V roce 1970 byl prezidntem zvolen socialista Salvador Allende. Nasledoval převrat (1973) a moci se ujala vojenská junta vedená Augustem Pinochetem. Od roku 1990 se země vrací k demokracii.