Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Množinové operace - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Množinové operace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Termínem množinové operace jsou označovány operace, jejichž operandy mohou být výhradně množiny - jedná se o sjednocení, průnik, rozdíl množin, doplněk množiny a kartézský součin.

Obsah

[editovat] Množinové operace

[editovat] Sjednocení

Sjednocení množin

Sjednocení množin A \,\! a B \,\! je množina všech prvků, které patří alespoň do jedné z množin A \,\! a B \,\!.

Značí se A \cup B \,\!.

[editovat] Průnik

Průnik množin

Průnik množin A \,\! a B \,\! je množina všech prvků, které patří do množiny A \,\! a zároveň do množiny B \,\!.

Značí se A \cap B \,\!.

[editovat] Rozdíl

Rozdíl množin

Rozdíl množin A \,\! a B \,\! je množina, které patří množině A \,\!, ale nepatří množině B \,\!.

Značí se A - B \,\! nebo A \backslash B.

[editovat] Doplněk (komplement)

Doplněk (komplement) množiny A \,\! je unární operace označující všechny prvky, které nepatří množině A. V případě doplňku by mělo být z kontextu jasné, do které množiny se doplněk počítá, pokud není uvedeno, myslí se doplněk do univerzální třídy.

Značí se A^\prime nebo -A \,\!.

[editovat] Kartézský součin

Kartézský součin množin A \,\! a B \,\! je množina všech uspořádaných dvojic, jejichž první prvek patří do A \,\! a druhý prvek patří do B \,\!.

Značí se A \times B \,\!.

[editovat] Formální definice

Po slovní definici z předešlých kapitol uveďme ještě formální definice množinových operací v jazyce teorie množin:

  • A \cup B = \{x: x \isin A \vee x \isin B \} \,\!
  • A \cap B = \{x: x \isin A \and x \isin B \} \,\!
  • A - B = \{x: x \isin A \and x \notin B \} \,\!
  • -A = \{x: x \notin A \} \,\!
  • A \times B = \{[x,y]: x \isin A \and y \isin B \} \,\!

[editovat] Příklad

Uvažujme o dvou množinách A = \{ 0,1,2,3 \} \,\! a B = \{ 2,4,6 \} \,\!, za základní množinu (z hlediska doplňku) vezměme množinu \omega \,\! všech přirozených čísel.

  • A \cup B = \{ 0,1,2,3,4,6 \} \,\!
  • A \cap B = \{ 2 \} \,\!
  • A - B = \{ 0,1,3 \} \,\!
  • -A = \omega - A = \{ 4,5,6,7,\ldots \} \,\!
  • A \times B = \{ [0,2],[0,4],[0,6],[1,2],[1,4],[1,6],[2,2],[2,4],[2,6],[3,2],[3,4],[3,6] \} \,\!

[editovat] Užitečné vztahy

Kromě základních vlastností sjednocení a průniku existují další zajímavé vlastnosti množinových operací.

Velmi důležitou je možnost vyjádřit rozdíl množin A,B \,\! pomocí doplňku B^\prime \,\! množiny B \,\! jako

A - B = A \cap B^\prime \,\!

Pro libovolné dvě množiny A,B \,\! a jejich doplňky -A, -B \,\! platí

A \cap B \subseteq A \subseteq A \cup B
A \cap B \subseteq B \subseteq A \cup B
A \subseteq B \leftrightarrow A \cup B = B
A \subseteq B \leftrightarrow A \cap B = A
A \subseteq B \leftrightarrow (-B) \subseteq (-A)

Pro množiny A,B,C \,\! platí

(A - B) - C = A - (B \cup C)
A - (B - C) = (A - B) \cup (A \cap C)
A \times (B \cup C) = (A \times B) \cup (A \times C)
(A \cup B) \times C = (A \times C) \cup (B \times C)
A \times (B \cap C) = (A \times B) \cap (A \times C)
(A \cap B) \times C = (A \times C) \cap (B \times C)
A \times (B - C) = (A \times B) - (A \times C)
(A - B) \times C = (A \times C) - (B \times C)

S využitím de Morganových zákonů pak můžeme dostat vztahy

A - (B \cup C) = (A - B) \cap (A - C)
A - (B \cap C) = (A - B) \cup (A - C)

[editovat] Podívejte se také na

Související články obsahuje:
 Portál Matematika 
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu