Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Německá soc. dem. v ČSR
Logo:	« logo »
Založena:	1919
Barvy:	červená
Politické ideologie:	Sociální demokracie / Socialismus / Levý libralismus (frakce sjednocená kolem časopisu Sozialistische Aktion) / Volkssozialismus (30.léta) / Nacionalismus (radikálně v letech 1919-20, později spíše okrajově)
Členstvo:	120 000 (1921) 80 000 (přelom 20. a 30. let)
Partnerská strana:	ČSSD

Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR (německy Deutsche sozial-demokratische Arbeiterpartei, tzv. německo-česká sociální demokracie) byla sudetoněmecká sociálně demokratická strana v období První republiky.

Obsah 1 Historie strany 2 Volební výsledky 2.1 Přehled získaných německých hlasů zdroj 3 Podívejte se také na 4 Externí odkazy

[editovat] Historie strany

Na přelomu srpna a září 1919 byla založena sudetoněmecká sociálně demokratická strana, navazující na předválečné socialistické Zemské svazy v německo-českých oblastech. Vedení strany v čele s Josefem Seligerem bylo původně radikální politicky i sociálně, ČSR byla hodnocena jako výtvor dohodového imperialismu. V prvních parlamentních volbách obdržela DSAP téměř 590 000 hlasů, což činilo přes 43,5 % německých hlasů a 11,1 % všech československých hlasů a 31 mandátů. . Strana se tak stala třetím nejsilnějším subjektem na území celé země. I když strana dále trvala na negativním postoji k ČSR, zabránila ústavní krizi: umožnila vznik první vlády, když při hlasování o důvěře nové vládě opustili poslanci této strany sněmovnu a umožnili tak těsné zvolení. Stejně jako Česká sociální demokracie doplatila na rozkol ve straně. Komunistické křídlo opustilo stranu v lednu roku 1921, poté co prohrálo boj o vedení strany. Z tohoto proudu poté vznikla tzv. německá sekce KSČ, která se poté stala součástí sjednocené komunistické strany. Na to doplatila strana při druhých volbách roku 1925. Volební výsledek činil pouhých 6 % a 17 mandátů. V období Panské koalice se tedy dostaly všechny socialistické strany do opozice, což je přimělo k postupnému sbližování se. Ve dnech 28. a 29. října 1928 proběhl společný sjezd ČSSD všech národnost žijících na území ČSR. Tímto se strana zařadila mezi aktivistické strany a praktikovala politiku „Hradu“. Po třetích volbách (1929), kdy strana obdržela zisk 7 % a 21 mandátů, obsadil Ludwig Czech křeslo ministra sociální péče. Strana stála v opozici vůči rostoucímu německému nacionalismu, což jí ale přineslo naprostý pokles preferencí. Při čtvrtých volbách (1935) klesla na 3,6 % a 11 mandátů. Strana pokračovala ve své činnosti až do jara roku 1938, kdy obhajovala existenci ČSR jako “poslední demokratické bašty”.

[editovat] Volební výsledky

Volby	Procentuální vyjádření hlasů	počet poslanců	počet senátorů [1]
1920	11,1 %	31 [2]	16 [3]
1925	5,8 %	17 [4]	9 [5]
1929	7 %	21 [6]	11 [7]
1935	3,64 %	11 [8]	6 [9]

[editovat] Přehled získaných německých hlasů ^zdroj

Město	1920	1925	1929	1935
Pardubice	37 %	19 %	30 %	22 %
Hradec Králové	43 %	27 %	34 %	18 %
Mladá Boleslav	45 %	15 %	23 %	7 %
Česká Lípa	49 %	31 %	33 %	16 %
Louny	56 %	33 %	47 %	20 %
Karlovy Vary	51 %	34 %	40 %	18 %
Plzeň	44 %	31 %	34 %	16 %
České Budějovice	50 %	20 %	27 %	16 %
Jihlava	19 %	14 %	14 %	8 %
Brno	32 %	25 %	31 %	22 %
Olomouc	37 %	24 %	27 %	17 %
Ostrava	35 %	18 %	25 %	14 %

[editovat] Podívejte se také na

• Socialistické strany v Československu
• Česká strana sociálně demokratická
• Sociální demokracie
• Sudety

[editovat] Externí odkazy

• Volební plakát
• Informace [EN/GE]

Tento politický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.