Ostrava
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Ostrava | |
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| status: | statutární město |
| NUTS 5: | CZ0806 554821 |
| kraj (NUTS 3): | Moravskoslezský (CZ080) |
| okres (NUTS 4): | Ostrava-město (CZ0806) |
| historická země: | Slezsko + Morava |
| katastrální výměra: | 214,23 km² |
| obyvatel: | 309 098 (31.12.2006) |
| zeměpisná šířka: | 49°50'30.31″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 18°17'29.56″ v. d. |
| nadmořská výška: | 208–334 m |
| PSČ: | 702 00 |
| základní sídelní jednotky: | 265 |
| místní části: | 37 |
| městské části / obvody: | 23 |
| katastrální území: | 39 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Ostravy Prokešovo náměstí 8 729 30 Ostrava Oficiální web magistrátu E-mailová adresa |
| primátor: | Ing. Petr Kajnar (ČSSD) |
 |
|
Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je převážně průmyslové statutární město na rozhraní Moravy a Slezska na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně má Ostrava příjemné klima, které svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Město o rozloze 214 km² tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije 309 tisíc obyvatel. Ostrava, sídlo krajského úřadu Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je tak třetím největším městem Česka. Hustota zalidnění je 1443 obyvatel na km². Ze severu na jih (Antošovice–Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice–Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km. Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve městě sídlí též biskup ostravsko-opavské diecéze.
Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce však význam Ostravy upadá. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Habsburský, hutě, nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Stávají se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města. jehož výsledkem je, že v druhé polovině 20. století je Ostrava známa též jako Ocelové srdce republiky. Kvůli výstupu důlních plynů se dnes (zejména mezi mladou generací) používá také přezdívka Metan City.
Po rozsáhlém kolapsu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se již netěží) a rozsáhlou investicí do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema.
Městský znak je blazonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurze.
Obsah |
[editovat] Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Ostravynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Mezi významné historické události Ostravy patří:
- 1229: zmíněna ves Ostrawa (nyní Slezská Ostrava) v listině papeže Řehoře IX.
- 1267 (29. listopadu): zmíněna osada Ostrava (nyní Moravská Ostrava) v závěti olomouckého biskupa Bruna (1245–1281)
- před 1279: udělen statut města, první písemné doklady o kostele svatého Václava
- 1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad
- 1763: objev uhlí (údolí Burňa)
- 1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny)
- 1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele
- 1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské
- 1930: postavena Nová radnice
- 1946: Moravská Ostrava se přejmenovává na Ostravu
- 1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř
- 1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru
- 1955: ostravské studio České televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio v České republice
- 1959: vznikla Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov
- 1996: vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali
- 1997: stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy
- 2004: Ostrava je jedním z pořadatelů MS v ledním hokeji v ČEZ Aréně
- 2006: Ostrava hostila 60. Mistrovství světa v kulturistice mužů a 6. Mistrovství Evropy v soutěži teamgym
[editovat] Doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích [[]] a [[]]naleznete v článcích Tramvajová doprava v Ostravě, Trolejbusová doprava v Ostravě a Městská autobusová doprava v Ostravěnaleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice.
Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať do sídliště Fifejdy. Prodlužování sítě skončilo až v polovině 90. let, kdy se trolejbusy poprvé objevily v Koblově.
[editovat] Členění města
V současnosti tvoří Ostravu 23 městských obvodů. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území (a historických obcí).
[editovat] Partnerská města
Volgograd, Rusko (1949)
Coventry, Spojené království (1957, obnoveno 1990)
Katowice, Polsko (1960, obnoveno 1996)
Drážďany, Německo (1971, obnoveno 1995)
Split, Chorvatsko (1976)
Pireus, Řecko (1997)
Košice, Slovensko (2001)
Miskolc, Maďarsko (2001)
Pittsburgh, Spojené státy americké (2001)- okres Wodzislaw, Polsko (2005)
[editovat] Starostové a primátoři
- 1861: Hermann Zwierzina
- 1864: Alois Anderka
- 1873: Konstantin Grünwald
- 1880: Anton Lux
- 1888: Dr. Adalbert Johanny
- 1901: Dr. Gustav Fiedler
- 1918: Johann Ulrich (do 17. prosince 1918)
- 1918: Jan Prokeš
- 1935: Josef Chalupník
- 1939: Dr. Josef Hinner
- 1940: SS Sturmbannführer Emil Beier
- 1945: Josef Lampa (jmenován dočasně na tři týdny)
- 1945: Josef Kotas
- 1960: Jan Buchvaldek
- 1964: Ing. Josef Kempný
- 1968: Ing. Zdeněk Kupka
- 1971: RSDr. Eduard Foltýn
- 1986: Ing. Bedřich Lipina
- 1989: Ing. Lubomír Vejr CSc.
- 1990: Ing. arch. Jiří Smejkal
- 1993: Ing. Evžen Tošenovský
- 2001: Ing. Čestmír Vlček
- 2002: Ing. Aleš Zedník
- 2006: Ing. Petr Kajnar
[editovat] Slavní rodáci
- Vlastimil Brodský – herec
- Slávka Budínová – herečka
- Tomáš Galásek – fotbalista
- Věra Chytilová – režisérka
- Marek Jankulovski – fotbalista
- Zdeněk Jirotka – spisovatel
- Martina Kociánová – televizní moderátorka
- Richard Krajčo – herec a zpěvák
- Ivan Lendl – tenista
- Artur London – politik a publicista
- Vojtěch Martínek – spisovatel
- Luděk Mikloško – fotbalový trenér
- Jaromír Nohavica – písničkář
- Karel Reisz – filmový režisér
- Marie Rottrová – zpěvačka
- Jiří Rusnok – politik
- Vilém Závada – básník
[editovat] Vysoké školy
 |
Související články obsahuje: |
[editovat] Externí odkazy
- Mapový server Magistrátu města Ostravy
- Za starou Ostravu – občanské sdružení
- Ostravaci – fotky Ostravy
- Ostrava Blog – zpravodajství z Ostravy a okolí
- Ostrava Post – zpravodajství z Ostravy a okolí
| Statutární město Ostrava | |
|---|---|
|
Hošťálkovice • Hrabová • Krásné Pole • Lhotka • Mariánské Hory a Hulváky • Martinov • Michálkovice • Moravská Ostrava a Přívoz • Nová Bělá • Nová Ves • Ostrava-Jih • Petřkovice • Plesná • Polanka nad Odrou • Poruba • Proskovice • Pustkovec • Radvanice a Bartovice • Slezská Ostrava • Stará Bělá • Svinov • Třebovice • Vítkovice |
|
| Okres Ostrava-město | |
|---|---|
|
Čavisov • Dolní Lhota • Horní Lhota • Klimkovice • Olbramice • Ostrava • Stará Ves nad Ondřejnicí • Šenov • Václavovice • Velká Polom • Vratimov • Vřesina • Zbyslavice |
|
 |
|
 |
|---|---|---|
| Samosprávné kraje (sídlo) | ||
| hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín) | ||
| Územní kraje (sídlo) | ||
| Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha | ||
ZEMĚ: Čechy  | Morava  | Slezsko  |
||
