Netopýři
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Netopýři |
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 netopýr indio (Corynorhinus townsendii)
|
||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
||||||||||
|
|
||||||||||
|
Netopýři jsou podřádem savců z řádu letouni. Nejvýznamnějším znakem netopýrů jsou křídla vyvinuvší se z předních končetin. Díky nim jsou netopýři (a druhý podřád letounů, kaloni) jedinými savci, kteří dokážou létat – létající veverky, vakoveverky a plachtící kuskusovití mohou pouze klouzat určitou vzdálenost. Jsou to akrobati, létají rychlostí až 55km/h.
Dalšími znaky netopýrů, které je odlišují od kalonů, jsou:
- echolokace – schopnost navigovat se vlastním sluchem podle odrazů zvuku jejich pískotu od předmětů (především kořisti) – podobně funguje sonar
- chybějící dráp na druhém prstu přední končetiny
- jejich uši netvoří uzavřený kruh
- mají ostré zuby, zejména stoličky
- dosahují menších rozměrů
Netopýři se živí hmyzem, krví, malými savci a rybami.
Většina netopýrů je aktivní v noci nebo za soumraku. Oči většiny druhů jsou sice malé a špatně vyvinuté, ale netopýři s nimi vidí, především na vzdálenost přesahující schopnost echolokace.
[editovat] Echolokace
Netopýři vytváří ultrazvukové vlny o kmitočtu od 14 000 do 100 000 hertzů a vypouští je z nosu nebo otevřených úst.
