Okno
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Okno je otvor, který slouží od nejstarších dob až po současnost k prosvětlování místností. V dnešní době se okno vesměs skládá z rámu, který může být hliníkový, plastový nebo dřevěný, a skleněné výplně. Obvyklá jsou okna dvojitá, u nichž jsou v rámu uloženy 2 vrstvy skleněné výplně, mezi nimiž je izolační vrstva vzduchu.
Součástí okna bývají rovněž okenice (dřevěné či kovové), zatahovací žaluzie nebo závěsy, jejichž účelem je především zabránit v pohledu zvenčí dovnitř, nicméně se například v létě používají také ke snížení přísunu slunečního světla a tím i jako prevence zvyšování pokojové teploty.
V minulosti byla často výplň okna tvořena jen pomaštěným papírem, nebo okno výplň vůbec nemělo (mělo pouze okenici). Naopak okna katedrál byla bohatě vykládaná (vitrážovaná).
Okna mohou být celistvá (obdélníkový rám s jedním souvislým sklem), nebo dělená na části (okenní tabule). Sdružené okno je okno se dvěma nebo více otvory s mezilehlými sloupky a stojkami. Zvláštním případem okna jsou střešní okna. S těmi je spojen dánský inženýr Villum Kann Rasmussen. Ten v roce 1942 navrhl a vyrobil první moderní střešní okno, a tím v podstatě umožnil budoucí optimální využití prostoru pod šikmou střechou. Později se stal zakladatelem společnosti Velux.
