Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Oktáva (hudba) - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Oktáva (hudba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Oktáva
Další název -
Doplňkový interval prima
Velikost
Půltóny 12
Čistý interval 2:1
Centy
Rovnoměrně
temp. lad.
1200
Čisté ladění 1200

Oktáva (z lat. octavus – osmý) je hudební interval mezi prvním a osmým tónem diatonické stupnice, v rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje dvanáct půltónů. Oktáva je nejkonsonantnější hudební interval (nepočítáme-li primu, což je souzvuk dvou tónů se stejnými frekvencemi), a proto tvoří základní stavební prvek naprosté většiny hudebních stupnic. Dva tóny vzdálené o oktávu mají v hudbě stejné jméno (např. C).

Poměr frekvencí tónů vzdálených o oktávu je 2:1. Tón o oktávu vyšší tedy dostaneme zdvojnásobením frekvence základního tónu. Příklad: komorní A (a’) má 440 Hz, tón o oktávu vyšší (a’’) má 880 Hz, tón o oktávu nižší (a) má 220 Hz.

[editovat] Oktávový systém

Jak již bylo řečeno, tóny vzdálené o oktávu jsou označovány stejným písmenem. Všechny slyšitelné tóny se tedy dají seřadit do oktáv, které mají různá označení. Jako základní tón se pro toto názvosloví používá tón C. Zápis je možné více provést způsoby: c’ = c1; ‚C = C1.

  • Subkontra oktáva: od ‚‚C (16,4 Hz) do ‚‚H (tóny pod 16 Hz lidské ucho nevnímá)
  • Kontra oktáva: od ‚C (32,7 Hz) do ‚H
  • Velká oktáva: od C (65,4 Hz) do H
Noty stupnice C dur od velkého C do tříčárkoveného C
Noty stupnice C dur od velkého C do tříčárkoveného C
  • Malá oktáva: od c (130,8 Hz) do h
  • Jednočárkovaná oktáva: od c’ (261,5 Hz) do h’
  • Dvojčárkovaná oktáva: od c’’ (523,2 Hz) do h’’
  • Tříčárkovaná oktáva: od c’’’ (1046 Hz) do h’’’
  • Čtyřčárkovaná oktáva: od c’’’’ (2093 Hz) do h’’’’
  • Pětičárkovaná oktáva: od c’’’’’ (4186 Hz) do h’’’’’
  • atd., teoreticky bez omezení, ale vyšší než osmičárkované tóny jsou již lidským uchem neslyšitelné

I jednotlivé tóny mají své názvy, např. ‚D (kontra D); f# (malé Fis); g’’ (dvoučárkované G) a podobně.

[editovat] Oktávová transpozice

Tóny v notovém zápise (horní linka) a skutečně znějící tóny (dolní linka)
Tóny v notovém zápise (horní linka) a skutečně znějící tóny (dolní linka)

K omezení pomocných linek v notovém zápise se používá oktávová transpozice. Používají se označení:

  • 8va (z ital. ottava alta) pro tóny, které zní o oktávu výše než v notovém zápise
  • 8vb (z ital. ottava bassa) pro tóny, které zní o oktávu níže než v notovém zápise
  • 15ma (z ital. quindicesima alta) pro tóny, které zní o dvě oktávy výše než v notovém zápise
  • 15mb (z ital. quindicesima bassa) pro tóny, které zní o dvě oktávy níže než v notovém zápise

Tón o oktávu vyšší než základní tón je osmý tón diatonické stupnice (např. C dur), tón o dvě oktávy vyšší než základní tón je patnáctý tón diatonické stupnice (lze si to snadno odpočítat), proto označení 15ma a 15mb.

[editovat] Podívejte se také na

Hudební intervaly
Základní: prima (1) | sekunda (2) | tercie (3) | kvarta (4) | kvinta (5) | sexta (6) | septima (7) | oktáva (8)
Větší než oktáva: nona (9) | decima (10) | undecima (11) | duodecima (12) | tercdecima (13) | kvartdecima (14) | kvintdecima (15)
Další intervaly: půltón | celý tón | ditón | tritón | koma | diesis | limma | apotomé | vlčí interval
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu