Pařížská komuna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pařížská komuna byla dočasným státním zřízením ve Francii. Byla inspirována myšlenkami Karla Marxe o jednotě a pospolitosti. Právě pro tyto ideály se uskutečnil neúspěšný pokus o „diktaturu proletariátu“.
Šlo o boj mezi buržoazií, která měla potřebu upevnit si moc, a socialisty, kteří už odmítali snášet neúnosné pracovní podmínky a život na hranici bídy, někdy i za ní. Tento boj trval 72 dní. Socialisté si na svou obranu vytvořili ozbrojenou Národní gardu. Tu chtěla vláda 17. - 18. března zlikvidovat, proto povolala na pomoc vojsko. Vojáci však odmítli útočit proti vlastním krajanům, a proto nezasáhli. K dovršení všeho se vojsko spojilo s Národními gardami a 18. března vyhlašuje Pařížskou komunu. Vláda prchá z Paříže do Versailles.
26. března 1871 se konaly volby do rady Komuny - socialisté chtějí být legitimní vládou. Jejich program kromě jiného obsahuje tyto body:
- Narodní garda bude nahrazena policií a armádou
- Odstranění stávajího státního systému
- Zavedení nových orgánů moci
- Zavedení volených a sesaditelných úředníků
- Zavedení sociálních opatření ve prospěch pracujících
- Bezplatné vyučování
- Řešení bytové politiky
- Spoluúčast dělníků při vedení podniku
- Vyhlášení rovnoprávnosti žen
Komuny vznikají ve všech větších městech, jako je Lyon, Toulouse, Marseille, zatímco venkov se spíše distancuje. V dubnu 1871 se uprchnuvši vláda chystá znovu zaútočit, ovšem Paříž je obklíčena Prusy. Když byla v květnu 1871 podepsána ve Versailles dohoda ohledně válečných reparací, které byly nejvyšší v dějinách válek, dohodla se versaillská vláda na spolupráci s Prusy a s jejich pomocí porazila Komunu 28. května.
Byl zaveden teror proti komunardům, důkazem toho budiž 30.000 mrtvých. Poslední část komunardů byla popravena u zdi Pére Lachaise. Další tisíce lidí byly odsouzeno na galeje - nucené práce v koloniích.
[editovat] Podívejte se také na
