Panská jednota
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Panská jednota se začala formovat na jaře roku 1394 jako opoziční uskupení vysoké šlechty nespokojené s vládou krále Václava IV., a to jak v českém království, tak v říši. Cílem jejích členů bylo poskytnout si vzájemnou podporu a získat spoluvládu v zemi. Trnem v oku jim byl nejen způsob Václavova vládnutí, ale také jeho „milci“, příslušníci nižší šlechty, jimiž se král obklopil a poskytoval jim velké výhody, které nebyly dle opozice oprávněné.
[editovat] Zakládající členové panské jednoty v roce 1394
Jindřich z Rožmberka, Jindřich Starší z Hradce, Vilém z Landštejna (všichni tři pocházeli z rozrodu mocných Vítkovců), Ota z Bergova (v Čechách usedlý německý šlechtic), Břeněk ze Skály, Jindřich Berka z Hohenštejna, Jan Michalec z Michalovic, Boreš mladší z Bečova a Rýzmburka, Boček z Kunštátu zvaný Poděbrad
[editovat] Odboj proti králi
Panská jednota vedla v letech 1394–1402 otevřený odboj proti králi. Václav byl dvakrát zajat držen v internaci (1394, 1402–1403), v druhém případě dokonce ve Vídni. Během této doby pronikli členové panské jednoty, která se výrazně rozšířila po prvním Václavově zajetí, do významných zemských úřadů. Roku 1397 na Karlštejně osobně napadli dva členové panské jednoty pod vedením Hanuše II. Opavského přímo v jednacím sále čtyři blízké královy rádce a zabili je. Tento čin zůstal nepotrestán. Útočníci Václavovi vysvětlili, že oběti usilovaly o jeho život, a král se s tímto vysvětlením spokojil.
Na rozdíl od odbojné šlechty, která se postavila před více než sto lety proti Přemyslu Otakaru II., mohla se panská jednota opřít o další členy vládnoucí dynastie. Bylo jich hned několik, mladší polorodí Václavovi bratři uherský král Zikmund Lucemburský a Jan Zhořelecký a jejich bratranci, moravští Lucemburkové, Jošt, Jan Soběslav a Prokop, kteří po smrti svého otce Jana Jindřicha drželi všichni tři titul moravského markrabí. Zatímco ctižádostiví politici Jošt a Zikmund se spojili s panskou jednotou, Prokop se na stranu revoltující šlechty nikdy nepřidal a Jan Zhořelecký jako jediný pomohl Václavovi v době prvního zajetí. (Jan Soběslav roku 1394 zemřel.)
