Prokop Lucemburský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| bratr | |
| bratr | |
| sestra | |
| sestra | |
| sestra | |
| strýc | |
| bratranec | |
| bratranec | |
| bratranec | |
| děd | |
| babička | |
Prokop Lucemburský (1354/5 – 24. září 1405) byl synem moravského markraběte Jana Jindřicha a Markéty Opavské, markrabě moravský (1375-1405) a zemský hejtman království.
Prokop stejně jako jeho mladší bratr Jan Soběslav složit slib lenní poslušnosti nejstaršímu sourozenci Joštovi a podržel si tak markraběcí titul i majetek. Ani tak ale mezi bratry nezavládl mír, Jan Soběslav se chtěl jako litomyšlský biskup vzdát majetku ve prospěch Jošta, proti čemuž Prokop protestoval, jelikož podle práva na něj měl nárok on. Prokop byl na straně Václava IV. v boji s odbojnou šlechtou, zatímco Jošt se v boji o moc zaštiťoval od r. 1394 panskou jednotou. Mladšímu z markrabat se podařilo získat za spojence pro Václava polského krále Vladislava II. Jagella.
Roku 1402 se stal s Joštovým přispěním vězněm Zikmunda Lucemburského v Prešpurku, ve kterém zůstal dva roky. Jošt se nakonec přičinil i o Prokopovo propuštění, ten ale brzy poté podlehl nemoci a zemřel v Brně. Jošt se po jeho smrti stal jediným pánem Moravy.
Zajímavostí je, že Prokop měl na rozdíl od svých starších bratří dítě, nemanželského syna Jířího -benediktinského mnicha v Monte Casinu, který měl zemřít roku 1457 v Augsburgu.
