Penízovka sametonohá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Penízovka sametonohá

Penízovka sametonohá

Vědecká klasifikace

Říše:	houby (Fungi)
Oddělení:	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída:	stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída:	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád:	lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď:	špičkovité (marasmiaceae)
Rod:	penízovka (Flammulina)

Binomické jméno

Flammulina velutipes
(Curtis) Sing., 1949

Penízovka sametonohá nazývaná též plamenečka sametonohá nebo penízovka zimní (Flammulina velutipes (Curtis) Singer, Lilloa 22: 307 (1951) [1949]) je jedlá houba z čeledi špičkovitých

[editovat] Synonyma

Agaricus veluticeps Cooke & Massee, (1887)
Agaricus velutipes Curtis, Fl. Londin. 2: tab. 213 (1782)
Collybia eriocephala Rea, in Smith & Rea, Trans. Br. mycol. Soc. 3: 46 (1902)
Collybia veluticeps (Cooke & Massee) Sacc., Trans. Br. mycol. Soc. 1(4): 157 (1900)
Collybia velutipes (Curtis) P. Kumm., Führer Pilzk.: 116 (1871)
Collybidium velutipes (M.A. Curtis) Earle, Bulletin of the New York Botanical Garden 5: 428 (1909) [1906]
Gymnopus velutipes (Curtis) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 605 (1821)
Myxocollybia velutipes (Curtis) Singer, Schweiz. Z. Pilzk. 17: 72 (1939)
Panaeolus veluticeps (Cooke & Massee) Sacc., (1887)
Paxillus veluticeps (Cooke & Massee) Singer, Sydowia 9: 418 (1955)
Phylloporus veluticeps (Cooke & Massee) Pegler & T.W.K. Young, Trans. Br. mycol. Soc. 76(1): 119 (1981)
Pleurotus velutipes (Curtis) Quél., Fl. Mycol. France (Paris): 334 (1886)

[editovat] Popis

Klobouk penízovky sametonohé je od 2 do 10 cm široký, tvar má v mládí polokulovitý, později sklenutý až plochý a na okraji slabě rýhovaný. Povrch je žlutooranžový až kaštanově hnědý a za sucha slabě, za vlhka silně lepkavý.
Lupeny jsou bílé, později světle žlutavé, dosti řídké.
Třeň je nahoře světlý, dutý, dole hnědý až černohnědý a jemně sametový, bez prstenu.
Dužnina je žlutavá.
Chuť je jemná a vůně příjemně houbová.
Výtrusný prach je bílý.

[editovat] Výskyt

Roste v říjnu až dubnu většinou v trsech na pařezech a kmenech mrtvých i živých listnáčů, především buků, vrb, řidčeji na jehličnatém dřevě. Nevadí jí ani mírnější mrazy a sníh.