Petr Hromádka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Petr Hromádka, též Hromada († 6. února 1421) byl český husitský kněz a hejtman.

dům čp.82 na náměstí v Jistebnici, zde se narodil Petr Hromádka, vsazena (1921) pamětní deska

O Hromádkovi se ví, že pochází z z jihočeské Jistebnice, ale není znám datum jeho narození. Podle místní tradice je jeho rodný dům na jistebnickém náměstí (čp. 82) a připomíná to- viz výřez na fotografii- pamětní deska s textem: „ZDE SE NARODIL PETR HROMÁDKA HUSITSKÝ HEJTMAN A ZAKLADATEL TÁBORA DESKA VSAZENA 1. V. 1921 NA PAMĚŤ 500 LETÉHO VÝROČÍ JEHO SMRTI UPÁLENÍM V CHRUDIMI“.

[editovat] Kněz

Petr Hromádka byl po studiích jako akolutha (příslušník církve s nižším svěcením) zvoníkem v některém větším kostele a později, po svém vysvěcení, se stal sakristanem v kostele na Pražském hradě (1408–1413). Potom byl kaplanem nebo zvoníkem v Dolních Střimelicích. V době nepokojů v zemi, po roce 1415, kdy byl v Kostnici upálen Mistr Jan Hus, byl odtud v roce 1418 církevním úřadem vyhoštěn. Stal se jedním z organizátorů „poutí na hory“ – které se konaly od velikonoc 1419 až do jara 1420. Důvodem byly zásahy panovníka a vrchností omezujících husitské bohoslužby a také představa brzkého zániku pozemského světa a přesvědčení o spasení věrných křesťanů právě „na horách". Velké shromáždění se např. konalo v roce 1419 na vrchu Tábor-Burkovák u Nemějic nedaleko Bechyně (až 42 tisíc stoupenců Husova učení).

[editovat] Zakladatel Tábora

S osudem Hromádky je výrazně spojeno Ústí nad Lužnicí (původně poddanské město pánů z Ústí), po roce 1410 jedno z center radikálně reformní aktivity. Po vypovězení zdejších husitů v roce 1419 se postavil Hromádka do čela „vyhnanců“ a 21. února 1420 v noci osadu dobyl. Protože se mu ale nezdála bezpečná, navrhl obsadit nedaleké, již dlouho opuštěné opevněné sídlo na skále nad Lužnicí, V březnu 1420 pak husité Ústí vypálili. Petr Hromádka poslal do Plzně Janu Žižkovi zprávu, že našel vhodné místo a že se zde usadili. 20. března 1420 jménem Žižkovým položil Chval z Machovic základ novému městu, v jehož čele pak stanuli čtyři hejtmani – Mikuláš z Husi, Zbyněk z Buchova, Chval Řepický z Machovíc a také Jan Žižka. Na Tábor - jak pojmenovali husité nové sídlo – přicházelo mnoho mužů, často s ženami i dětmi, a byli odhodláni k boji za „zákon boží“ a za jiný, lepší život.

[editovat] Husitský hejtman

Za husitských bouří Petr Hromádka v čele Žižkových bojovníků dobyl v lednu 1421 město Chotěboř a stal se městským hejtmanem. Proti němu vytáhlo panské vojsko a když Hromádka viděl jeho sílu a znal nepřízeň měšťanů, rozhodl se vyjednávat a 2. února se vzdal. Přes slib volného odchodu všech byla celá tisícovka táboritů po opuštění opevnění napadena, 300 z nich 3. února upáleno v chotěbořských stodolách, zbytek zahynul mezi Čáslaví a Kutnou Horou upálením nebo svržením zaživa do kutnohorských šachet. Petr Hromádka byl Zikmundovým hejtmanem Janem Městeckým odveden z Chotěboře do 27 km vzdálené Chrudimi a tam 6. února 1421 na místním rynku upálen. Husité se pak pomstili vypálením benediktinského kláštera v blízkém Vilémově.

[editovat] Připomínka

pomníček s deskou v Chotěboři, v místě upálení husitů v r.1421

Událost v Chotěboři připomíná pomníček, postavený v roce 1929 v zahradě před čp. 607, tehdy městskou elektrárnou, kde údajně stály stodoly, a také pojmenování jedné chotěbořské ulice na „Hromádky z Jistebnice“.