Poddanství
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poddaný měl povinnosti vůči vrchnosti, státu a církvi. Nejstarší povinností byl ourok, který původně převládal. Druhou povinností byla robota, která zpočátku byla okrajová.
Ourok byl určený na věčné časy a nevalorizoval se. V důsledku inflace ztrácel časem hodnotu, což šlechta kompenzovala navyšováním robotních povinností, které inflaci nepodléhaly.
Ourok a robota byly povinnosti vůči vrchnosti. Státu se odváděla státní daň, která od třicetileté války do konce vlády Marie Terezie tragicky narostla především v důsledku habsburských válek proti Turkům i jinde v Evropě. Církvi se odváděl desátek, což bylo ve skutečnosti méně než desetina úrody a jednalo se o nejlehčí břemeno. Byla-li náhodou vrchností královská komora či církev, šly jim pochopitelně i příjmy z ouroku a roboty.
V průběhu staletí doznaly změn i poddanské povinosti, zejména vůči vrchnosti. I nadále zůstávaly rozděleny na peněžní, naturální a robotní, docházelo však například k přesunu termínu splatnosti peněžních dávek nebo k reluici nebo k přesnějšímu vymezení roboty a objevily se i povinnosti nové.
