Občanská demokratická strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Občanská demokratická strana
Založena:	1991
Barvy:	modrá
Politické ideologie:	konzervatismus / neoliberalismus
Předseda:	Mirek Topolánek
Evropská strana:	Evropští demokraté („podskupina“)
Politická skupina EP:	EPP-ED
Aktuální preference:	35,8 %

Občanská demokratická strana (ODS) je nejsilnější česká pravicová politická strana, v letech 1992–1997 vládní, od té doby v opozici. Je orientována konzervativně a (neo)liberálně. Po finančních skandálech, tzv. „Sarajevském atentátu“ a následném odchodu části členů, kteří založili Unii svobody, odešla strana do opozice.

ODS vznikla v dubnu 1991 po rozpadu Občanského fóra (OF) na středově až levostředově orientované Občanské hnutí (OH) a pravicovou ODS. Hlavním zakladatelem a do podzimu 2002 předsedou ODS byl Václav Klaus, který je v současnosti tzv. čestným předsedou ODS, nemá však žádné faktické pravomoci. Na kongresu ODS v Praze 19. listopadu 2006 bylo zvoleno nové vedení strany. Předsedou zůstal Mirek Topolánek, prvním místopředsedou se stal pražský primátor Pavel Bém. Dalšími místopředsedy se stali Petr Bendl, Petr Nečas, Petr Gandalovič a Ivan Langer. Nováčkem ve vedení strany je jen Petr Gandalovič, který nahradil Miroslavu Němcovou.

Obsah 1 Volební program 2 Orgány strany 3 Volby do Poslanecné sněmovny Parlamentu ČR 2006 4 Volební výsledky 5 Podívejte se také na 6 Reference 7 Externí odkazy

[editovat] Volební program

Svůj volební program pro volby v r. 2006 nazvala ODS „Modrá šance“. Podle autorů a příznivců programu jde o opatření nutná k tomu, aby bylo zastaveno plýtvání penězi ze státního rozpočtu, zneužívání sociálních dávek a zadlužování státu, snížena míra korupce, posílena udržitelnost sociálního a zdravotního systému, zvýšena motivace pracovat a snížena nezaměstnanost. Základní tezí Modré šance je tzv. rovná daň.

Podle levicově zaměřených odpůrců je šancí jen pro bohatší menšinu společnosti a povede zejména k dalšímu „rozevírání nůžek“ mezi sociálními skupinami. Odpůrci pak označují plány ODS na reformy za příliš nákladné a z finančního hlediska nerealizovatelné. Odpůrci také na ODS kritizují mj. její údajný nepřátelský postoj k občanským sdružením a dalším „nepoliticky politickým“ projevům občanské společnosti.

[editovat] Orgány strany

Nejvyšším ogránem ODS je podle stanov kongres. Schází se 1x ročně, obvykle na podzim. Poslední kongres se konal 18. – 19. listopadu 2006 ve Veletržním paláci v Praze.

Základní jednotkou ODS jsou místní sdružení. Ta se seskupují do oblastních sdružení a ta dále do regionálních. Nejvyšším orgánem každého sdružení je sněm (místní, oblastní a regionální), který se koná podle stanov aspoň 1x ročně. Mezi sněmy řídí činnost sdružení jeho rada.

Mezi zasedáními kongresu rozhoduje o činnosti strany výkonná rada, která mívá kolem 40 členů. Těmi jsou všichni členové grémia a zástupci regionálních sdružení. Výkonná rada se schází podle potřeby, nejméné 1x měsíčně.^[1]

Grémium průběžně řídí činnost strany mezi zasedáními výkonné rady. Skládá se z předsedy strany, jejích místopředsedů a předsedů poslaneckých klubů.

[editovat] Volby do Poslanecné sněmovny Parlamentu ČR 2006

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 sice ODS vyhrála (zejména v českých krajích s výjimkou Ústeckého kraje), ovšem nemůže sestavit pravicovou ani středopravicovou většinovou vládu bez podpory levice. To značně komplikuje prosazení klíčových bodů jejího volebního programu. V pondělí 4. června 2006 pověřil prezident Mirka Topolánka sestavením vlády. K jednání si předseda ODS přizval lidovce a Stranu zelených. Dohromady mají ovšem jen 100 poslanců, i když jejich souhrnný volební zisk byl cca o 200 000 hlasů vyšší, než souhrnný volební zisk levicových stran. Jiří Paroubek, předseda ČSSD 19. června 2006 mj. sdělil, že je ochoten akceptovat koaliční vládu ODS, pokud nebude měněn levicový zákoník práce, nebude zavedena rovná daň a školné.

[editovat] Volební výsledky

• Volby do Sněmovny lidu 1992 – Koalice ODS a KDS získala 33,9 % (48 mandátů)
• Volby do Sněmovny národů 1992 – Koalice ODS a KDS získala 33,43 % (37 mandátů)
• Komunální volby 1994 – 29,5 %
• Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1996 – 29,62 % (68 mandátů)
• Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998 – 27,74 % (63 mandátů)
• Komunální volby 1998 – 24,27 %
• Krajské volby 2000 – 23,82 %
• Volby do Poslanecké sněmovny 2002 – 24,47 % (58 mandátů)
• Komunální volby 2002 – 25,23 %
• Volby do Evropského parlamentu 2004 – 37,5 % (9 mandátů)
• Krajské volby 2004 – 36,36 %
• Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006 – 35,38 %

[editovat] Podívejte se také na

• Finanční skandály ODS

• Předsedové ODS

[editovat] Reference

1. ↑ Seznam členů výkonné rady včetně fotografií členů grémia ODS.

[editovat] Externí odkazy

• www.ods.cz – Oficiální stránky

Tento politický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

České politické strany zastoupené v parlamentu ČR a Evropském parlamentu
Poslanecká sněmovna (2006)	Občanská demokratická strana (81) • Česká strana sociálně demokratická (74) • Komunistická strana Čech a Moravy (26) • Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (13) • Strana zelených (6)
Senát (2006)	ODS (41) • ČSSD (12) • KDU-ČSL (v klubu 11, z toho 1 zvolený jako nezávislý) • Klub otevřené demokracie (8 – po 1 US-DEU*, SOS*, CZ*, ODA, SZ*, LiRA*, SD SN*, nezávislý) • Senátorský klub SNK (7 – SNK ED 3, NEZÁVISLÍ 2*, HNHRM 1, NSK 1*) • nezařazení KSČM (2)
Evropský parlament (2004)	ODS (9) • KSČM (6) • SNK ED (3) • ČSSD (2) • KDU-ČSL (2) • NEZÁVISLÍ (2, rozpad na Politika 21 a Nezávislí demokraté (Předseda V. Železný) po 1)
(poslední volby)	Zdroj: ČSÚ, Senát (křesla; * pro senátory malých volebních stran, kteří nejsou jejich členy)