Puštík obecný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Puštík obecný |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Puštík obecný
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Strix aluco L., 1758 |
Puštík obecný (Strix aluco) je noční pták z čeledi puštíkovití. Je největší sovou běžně se vyskytující na českém území a nejhojnější evropskou sovou.
Obsah |
[editovat] Rozšíření
Žije v celé Evropě, kromě severních oblastí , v severozápadní části Afriky (severní Tunis, středomořský Alžír a Maroko) a v některých oblastech Asie (jižní Rusko, Kavkaz, černomořské a středomořské části Malé Asie. Na českém území jeho populace kolísá v rozmezí 6-9 tisíc jedinců, na Slovensku žije 2,5-3 tisíce puštíků.
[editovat] Stanoviště
Jeho prostředím jsou zejména listnaté, ale i smíšené a jehličnaté lesy, háje i parky, někdy jenom sady a zahrady. V českých podmínkách hnízdí cca 1800 metrů.
[editovat] Vzhled
Nenápadná sova o něco větší něž kalous ušatý (obvykle 36-43 cm). Má mohutnou kulatou hlavu a okrouhlý obličej se závojem a hnědočernýma očima. Nohy jsou krátké a opeřené až po prsty, křídla jsou relativně krátká (rozpětí 81-96 cm), široká a zaoblená, ocas krátký. Zbarvení je velmi variabilní, základní barva se pohybuje od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním. Samice jsou (jako u všech sov) o něco větší.
[editovat] Etologie
Aktivní je v noci, živí se převážně lesními hlodavci (myšice, norník), hmyzožravci (rejsek, krtek), dále ptáky do velikosti sojky a obojživelníky. Občasně konzumuje i větší hmyz a výjimečně i ryby. Hlasovým projevem obou pohlaví je hlasité houkání (např. „húú hu huhuhuhúú“, ale je to variabilní), samice často vydává i pronikavé „kivik". Mláďata vydávají skřeky v podobě „k-sít“.
[editovat] Rozmnožování
Hnízdo si nejčastěji buduje ve stromových dutinách, vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména dravců), výjimečně i v budovách, nebo na zemi. S oblibou osidluje velké ptačí budky. Námluvy a výběr hnízda začínají zhruba v půli února (ve středoevropských podmínkách). Samice snáší 1-6 vajec (obvykle 2-5) během první půle března.
Samička zůstává většinou v hnízdě, které opouští jen sporadicky (hlavně zbavit se vývržků a výkalů), a sedí na vejcích, sameček jí nosí potravu. Po výlíhnutí mláďtat (28-30 dnů) je krmí a polyká nečistoty, které produkují, prvních 10 dnů hnízdo prakticky neopouští. Později z hnízda povyletuje a ještě později v noci též loví. Nestává se však, aby hnízdo bylo dlouhodoběji bez dozoru, vždy se v jeho blízkosti zdržuje jeden z rodičů.
Puštík obecný je podobně jako další členové tohoto rodu známý urputností, s níž svou snůšku a později mláďata hlídá. Samice sedící na vejcích napadne cokoliv živého, co by se pokusilo proniknout do hnízda, s rostoucím věkem mláďat rozšiřuje bráněný prostor na okolí hnízda. Bez váhání napadne i velkou šelmu nebo člověka, pokud by se přiblížil ke vstupu do hnízda, přičemž své útoky směřuje na hlavu. Dokáže tak zahnat na ústup značně větší a silnější vetřelce, než je sama. Neopatrného člověka nahlížejícího do hnízda může připravit o oko či úplně o zrak.
[editovat] Použitá literatura
- Jan Dungel, Karel Hudes: Atlas ptáků České a Slovenské republiky, Academia, Praha 2001, str. 150
- Jan Hanzák v Jan Hanzák, Miroslav Bouchner, Karel Hudec: Světem zvířat II. díl - 2. část. Ptáci, str. 66-69
