Rozmarýna lékařská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Rozmarýn lékařský |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Rozmarýn lékařský
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Rosmarinus officinalis L. |
Rozmarýn lékařský nazývaný též Rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis) je stálezelená rostlina z čeledi hluchavkovitých keřovitého vzrůstu.
Obsah |
[editovat] Popis
- Rozmarýn je stálezelený, až 2 m vysoký, výrazně vonící keř.
- Stonky husté, větvené, ve spodní části dřevnatějící se šedavou kůrou.
- Listy jsou úzké, vstřícné přisedlé, aromatické, svrchu tmavé a lesklé, vespod šedavé
- Kvete v pozdním jaru a raném létě drobnými bílými či nachovými až modrými kvítky.
- Květenství tvoří liché klasy v úžlabí hor. listů, složeny jsou z 5 až 10 květů. Kalich je zvonkovitý, dvoupyský
[editovat] Stanoviště
V původním areálu rozšíření roste v suchých místech v blízkosti mořského pobřeží. Nesnáší těžké půdy.
[editovat] Areál rozšíření
Původní areál zahrnuje Středomoří. Pěstuje se téměř po celé střední a východní Evropě, zde ale nezplaňuje, neboť nepřežije tuhé zimy a musí přezimovat ve skleníku. Lze jej pěstovat i doma na slunném místě - v zimě za oknem a v létě na balkoně či terase - bohužel zaručeně nedoroste do 2m.
Dováží se z bývalých zemí Jugoslávie, Itálie, Francie, Albánie.
[editovat] Použití
Jako koření se užívají listy jehličkovitého vzhledu, sušené i čerstvé, celé i drcené či jemně mleté. Pomáhá lepšímu trávení, vylučování žluči a moči, proti nadýmání, při nízkém krevním tlaku. Používá se buď samotná nebo jako součást provensálského koření.
[editovat] Obsahové látky
obsahuje 1 až 2% silice (verbenon, borneol, cineol, kafr, limonen aj.), flavonoidy (luteolin, apigenin, diosmetin aj.), diterpenové hořčiny (pikrosalvin, rosmanol, rosmadial aj.), kyselinu ursulovou, oleanovou, kávovou, chlorgenovou a rozmarýnovou, třísloviny (až 8%) a další látky.
