Severoslovanské jazyky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Severoslovanské jazyky je řidčeji užívané souhrnné označení pro západoslovanské a východoslovanské jazyky (jako protiklad skupiny jihoslovanských jazyků).
Podle některých slavistů však skutečně existovala oddělená skupina severoslovanských jazyků, reprezentovaná dialektem, kterým se hovořilo v oblasti Novgorodu. V této tzv. staronovgorodštině se objevují některé praslovanské prvky, které v ostatních slovanských jazycích nezůstaly, což může poukazovat na existenci samostatné větve.
Kromě těchto hypotetických (historických) jazyků existuje skupina fiktivních (umělých) jazyků tvořících fiktivní severoslovanskou jazykovou skupinu. Tyto jazyky vznikly jako lingvistický experiment a zábavná hříčka a kladou si za cíl ukázat, jak by mohla taková severní skupina slovanských jazyků vypadat.
[editovat] Fiktivní severoslovanské jazyky
Mezi fiktivní severoslovanské jazyky patří mimo jiné:
- severoslovanské jazyky ve světě Ill Bethisad
- vozgičtina – autor Jan van Steenbergen
- skuodština – autor Pavel Iosad
- jiné severoslovanské jazyky
Umělé jazyky |
---|
Mezinárodní: Basic English | damin | erilo | esperanto | europanto | folkspraak | glagolica | glosa | idiom neutral | ido | interlingua | lingua franca nova | latina sine flexione | meżduslavianština | novial | occidental | proslava | romanica | ruslavsk | signuno | slovio | solresol | volapük | znaková řeč |
Logické a filozofické: láadan | loglan | lojban | ro | toki pona |
Zábavné: louchébem | svinská latina | verlan |
Fiktivní: |
Jazyky a písma Středozemě: quenijština | sindarština | tengwar |
Severoslovanské jazyky: Ill Bethisad (vozgičtina | skuodština) | lydnevi | seversk | sievrøsku | slavëni | slavisk |
adûnajština | aurebeština | brithenig | enochianština | klingonština | nadsat | newspeak | simština | Starsza Mowa | vysoká islandština | wenedyk |