Seznam panovníků Svaté říše římské
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam panovníků Svaté říše římské zahrnuje všechny vladaře tohoto státního útvaru v letech 936–1806. Za panování východofranského krále Oty I. Svatá říše římská de facto vznikla jeho císařskou korunovací, ke které došlo roku 962. Důležité bylo, že Ota I. ovládl již před tím část severní Itálie a byl korunován italským králem.
Roku 1033 se součástí říše stalo burgundské království. Od té doby tvořila říši tria regna, tři království, Německo, Itálie a Burgunsko. Panovník, který byl řádně zvolen německým králem, měl nárok být korunován také italským králem (železnou korunou Langobardů) a burgundským (arelatským králem).
Posledním arelatským králem byl Karel IV., který roku 1378 daroval burgundské království francouzskému korunnímu princi Karlovi (budoucímu králi Karlu VI.). Za Františka II. Habsburského říše roku 1806 formálně zanikla (František již roku 1804 přijal titul císaře rakouského).
[editovat] Saská dynastie (936-1024)
- Ota I. Veliký (936–973), od roku 962 císař
- Ota II. (973–983), od roku 961 král, od roku 967 císař
- Ota III. (983–1002), od roku 996 císař
- Jindřich II. (1002–1024), od 1014 císař
[editovat] Sálská dynastie (1024-1125)
- Konrád II. (1024–1039), od roku 1027 císař
- Jindřich III. Černý (1039–1056), od roku 1046 císař
- Jindřich IV. (1056–1106), od roku 1084 císař, sesazen
- Konrád Francký (1087–1093), vzdorokrál, sesazen
- Jindřich V. (1106–1125), od roku 1111 císař
[editovat] Dynastie Štaufů (Hohenštaufů) (1138-1254)
- Konrád III. (1138–1152)
- Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (1152–1190), od roku 1155 císař
- Jindřich VI. (1190–1197) od roku 1191 císař
- Filip Švábský (1198–1208)
- Fridrich II. (1212–1250), od roku 1220 císař
- Konrád IV. (1250–1254)
[editovat] Interregnum (bezvládí) (1257–1273)
[editovat] Dynastie Habsburků (1273-1308)
- Rudolf I. Habsburský (1273–1291)
- Albrecht I. Habsburský (1298–1308)
[editovat] Dynastie Lucemburků (1308-1437)
- Jindřich VII. Lucemburský (1308–1313), od roku 1312 císař
- Ludvík IV. Bavor (1314–1347), jiná dynastie (Wittelsbach), od roku 1328 císař
- Fridrich Sličný (1314–1330), jiná dynastie (Habsburk), vzdorokrál
- Karel IV. (1347–1378), od roku 1355 císař
- Václav (1378–1400), sesazen
- Jošt Moravský (1410–1411), vzdorokrál
- Zikmund (1410–1437), od roku 1433 císař
[editovat] Dynastie Habsburků (1438-1740)
- Albrecht II. (1438–1439)
- Fridrich III. (1440–1493), od roku 1452 císař
- Maxmilián I. (1493–1519), od roku 1508 císař
- Karel V. (1519–1556), od roku 1530 císař, vzdal se trůnu
- Ferdinand I. (1556–1564), od roku 1556 císař
- Maxmilián II. (1564–1576), od roku 1564 císař
- Rudolf II. (1576–1612), císař
- Matyáš (1612–1619), císař
- Ferdinand II. (1619–1637), císař
- Ferdinand III. (1637–1657), císař
- Leopold I. (1658–1705), císař
- Josef I. (1705–1711), císař
- Karel VI. (1711–1740), císař
[editovat] Interregnum (1740–1742)
- Poznámka: Marie Terezie, habsburská dědička a dcera císaře Karla VI. vládla v letech 1740–1745 svým rodovým državám jako arcivévodkyně rakouská a královna česká a uherská. Po roce 1745, kdy se její muž František Štěpán Lotrinský stal císařem, byla i císařovnou-manželkou, její skutečná moc však i poté vycházela z titulu vládkyně habsburských zemí.
[editovat] Dynastie Wittelsbachů (1742-1745)
[editovat] Habsbursko-Lotrinská dynastie (1745-1806)
- František I. Štěpán Lotrinský (1745–1765)
- Josef II. (1765–1790)
- Leopold II. (1790–1792)
- František II. (1792–1806)
[editovat] Literatura
- Čornej, Petr. Panovníci Svaté říše římské. Praha 1994, ISBN 80-85809-27-3.
