Sluka lesní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Sluka lesní
Stupeň ohrožení: Běžný
Stupeň ohrožení v Česku: Vyžadující další pozornost
|
||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Sluka lesní |
||||||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||||
| Scolopax rusticola Linné, 1758 |
Sluka lesní (Scolopax rusticola) je pták veliký asi jako koroptev polní s velkou hlavou a dlouhým zobákem. Ocas je krátký a hohy jsou rovněž velmi krátké. Zbarvena je hnědě (skoro jako lesní půda), proto je v lese velmi nenápadná a nejčastěji je vidět v letu. Samec, samice a mladí jedinci se navzájem neliší. Tok probíhá v lese za soumraku.
Hlas - typický hluboký tón „kvorrr kvorrr“ (tzv kvorkání) bývá doprovázen vysokým pískáním „psípp“.
Hnízdění - skrytě žijící nehojný lesní pták žijící ve smíšených lesích nížin a hor. Hnízdí v dubnu až květnu jednou ročně. Hnízdo je plochý důlek v zemi vystlaný suchým mechem a listy. V ČR hnízdí na přelomu tisíciletí odhadem max 4000 párů se stabilní tendencí výskytu.
Samice snáší 4 kulatá smetanově žlutá vejce s červenohnědými skvrnami na kterých sedí sama po dobu asi 22 - 24 dnů, nekrmivá mláďata poté doprovází asi 4 týdny. U sluky lesní byla pozorována jedna zvláštnost, a to schopnost přenášet v letu dosud nelétající mláďata na jiná, bezpečnější nebo potravně výhodnější místa. Přenáší je přitisknutá mezi nohama.
Potrava - hlavně červi a larvy hmyzu, které vypíchává ze země tenkým zobákem opatřeným hmatovým tělískem.
Sluka lesní je tažný pták, ze zimovišť přilétá počátkem dubna a odlétá v září až říjnu.
