Trhové Dušníky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Trhové Dušníky | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ020B 598429 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Příbram (CZ020B) |
| obec s rozšířenou působností: | Příbram |
| pověřená obec: | Příbram |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 6,9 km² |
| obyvatel: | 428 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 43’ 6’’ |
| zeměpisná délka: | 14° 1’ 20’’ |
| nadmořská výška: | 450 m |
| PSČ: | 261 01 |
| základní sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Trhové Dušníky 116 26101 Příbram 1 |
| starosta: | Emanuel Hlaváč |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Obec Trhové Dušníky se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 428 obyvatel.
[editovat] Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1321.
[editovat] Pamětihodnosti
- Kaple Nejsvětější Trojice, u rybníka
- Výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého na návsi
- Rudný důl - dědičná štola císaře Josefa II., na jihovýchod od vsi
- Rudný důl - Květenská štola
Katastr obce Trhové Dušníky leží v atraktivním území podhůří Brd a dá se říci, že tvoří součást rekreačního zázemí Prahy. Průjezdní komunikace, procházející v blízkosti naší obce, spojuje oblast Příbramska s oblastí Poberouní a dělí náš katastr v zásadě na dvě poloviny: východní, tvořenou v převládající míře lesem, a západní, ve které leží zastavěné území Trhových Dušníků, niva Litavky a převládá zde zemědělská půda. Výrazným fenoménem obce a okolí je údolní niva Litavky.
Naše obec je velmi dobře dostupná. Pro motoristy po silnici č. 4 „Strakonické“ do Příbrami. Odtud po silnici č. 30 ve směru na Jince a Zdice. Opačným směrem pak z dálnice D 5 sjezdem ve Zdicích ve směru na Příbram.
Z Příbrami k nám jezdí MHD č. 6 a okolo obce pak autobusy dopravního závodu Hořovice „Probotrans“ a dopravního závodu Praha „Convia“. Podrobné spojení naleznete na internetové adrese www.idos.cz
Trhové Dušníky rozhodně stojí za Vaši návštěvu. Naleznete zde: kapli Nejsvětější Trojice Boží muka kapli sv. Jana Nepomuckého portál Květenské štoly meandry řeky Litavky Zelený koridor Litavka (Greenway Litavka)
Bývalá zámecká kaple Nejsvětější Trojice je dnes nejhodnotnější památkou obce z konce 17. a začátku 18. století. Je situována na kamenité výspě nad rybníčkem opodál bývalého zámečku. Představuje jednolodní prostor, zajímavý svým protáhlým šestiúhelníkovým půdorysem. Sedlový tvar střechy původně pokrývala šindelová krytina, později nevhodně nahrazená eternitem a plechem. Nad ní se tyčí osmiboká dřevěná vížka s bání a makovicí, krytá plechem. Střízlivost fasády zdobí jihozápadní průčelí portálového typu, členěné ještě v duchu raného baroka římsami. Interiér kaple je prostý, ale v pravé stěně předsíně je vsazen náhrobní kámen, zajímavý z několika důvodů. Je krásnou kamenosochařskou prací z jemného šedého mramoru z počátku 18. století. Zdobí ho alianční znak rodu Chlumčanských a Jeníšků z Újezda a latinský text s daty o zesnulém s jímavým závěrem. V českém překladu: „Pokud žil – mluviti neznal Jan Josef – nejosvícenější paní, paní Ludmily Žofie Chlumčanské, rozené z Újezda prvorozený – a nyní vypráví všem, že 12. září zesnul a že vskutku než měsíců pět a nadto dnů šest žil. Poutníče, ty létům svým nepříliš věř. 1703.“
Boží muka nad současnou silnicí z Příbrami k Hluboši jsou zajímavá jak svojí polohou u staré části silnice na návrší, tak svým trojbokým půdorysem. Jsou z kamene a z cihel, stupňovitá s otevřenými výklenky. V dolním výklenku bývaly asi sošky nebo obrázky, v horním průhledném bylo údajně rozžíháno za noci světlo vozům a pocestným z obou stran. Na vrcholu stávala (na místě dnešního litinového kříže) kamenná socha Bolestného Krista, která byla v 19. století sražena bleskem. Socha byla uložena nejdříve v soukromí, později v Městském muzeu v Příbrami, a to v ohrádce za radnicí spolu s jinými kamennými monumenty z města a okolí. Dnes po ní není památky. Původ, doba i donace těchto božích muk nejsou známy, patrně vznikly v době baroka.
V blízkosti bývalého špýcharu stojí zděná výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého, pozoruhodná datem raného zasvěcení – 1699. Průčelí se sochou obrácené k jihovýchodu je stavebně řešeno stejně jako pozadí: vysoký výklenek je shora ukončen nízkým profilovaným trojúhelníkovým štítem, nad nímž býval asi kříž. Plastika světce svědčí o dobré úrovni sochařského pojetí. V rotujícím pohybu je postava obdařena typickými atributy, rouchem i postojem. Je umístěna na soklu s erbem donátora. Je jím znak Chlumčanských. Socha není signována.
V blízkosti Dušník si zaslouží pozornost ústí dvou štol, ražených v 19. století za doby rozkvětu dolování na Příbramsku. Portál Květenské štoly nad silnicí od Příbrami je pečlivě vyzděn z tesaných žulových kvádrů do tvaru oválu, shora zavřeného klenákem a vodorovným překladem. Klenák nese tesaný letopočet 1868 s nečitelnou iniciálou. Štola je dnes uzavřena, ale má pramen výtečné pitné vody. S druhým vyústěním štoly tzv. Dědičné se můžete setkat jižně od Dušník v lukách poblíž železničního mostu přes Litavku. Ta nemá portál, vede v mnohakilometrové trase od proslulých dolů na Březových Horách a do pohnutých dějin březohorské katastrofy z roku 1892 se zapsala významně: pomohla uniknout při požáru dolů několika havířům.
Pod obcí Trhové Dušníky protéká Litavka poměrně širokou nivou, v rámci které vytváří bohaté meandry. Tyto meandry jsou nejvýznamnějším a ojedinělým přírodním úkazem, neboť na ostatních řekách došlo k regulaci toků a zpevňování břehů. V minulosti byl učiněn pokus zalesnit tuto nivu, ale výsledkem jsou pouze stovky uhynulých sazenic a několik prosperujících borových hájků.
Zelený koridor neboli Greenway je souvislý nepřerušený pruh krajiny, propojený stezkou, kterou je možno projet na kole nebo na koni, případně projít pěšky. Trasa takového koridoru je volena s ohledem na místní potřeby a tradice. Zelený koridor zpravidla propojuje obce jednoho regionu a má do něj přivést vyznavače šetrné turistiky. Bývá obvykle zapojen do koordinovaných pokusů o celkové oživení oblasti. V údolí Litavky se konkrétně jedná o cyklistickou trasu, vedenou po méně frekventovaných asfaltových komunikacích, vhodnou pro silniční kola. Trasa opouští v Hořovicích údolí Berounky a přes obec Křešín přechází od Jinců do údolí Litavky, kterého se drží až po Bohutín, kde přes Vysokou schází do údolí Vltavy. Na druhém břehu v Sedlčanech se napojuje na páteř cyklotrasy Praha – Vídeň. V roce 1998 bylo připravováno propojení jednotlivých části cyklistické stezky, určené tentokráte pro kola cestovní a horská. Obec Láz revitalizuje struhy, jež dříve zásobovaly rudné doly vodou a povede po nich cyklistickou stezku. Ta se za obcí napojí na upravenou polní cestu, vedoucí do Bohutína a přes Vysokou Pec a Březové Hory do Podlesí a Lhoty. Druhý úsek ze Lhoty vede přes Trhové Dušníky a Bratkovice do Čenkova a Jinců kolem revitalizovaných jineckých rybníků.
